Hoffmann uvedl, že počet zraněných vojáků v potenciálním konfliktu by závisel na intenzitě bojů a na tom, které vojenské jednotky by byly zapojeny. „Realisticky hovoříme o čísle kolem 1000 zraněných vojáků denně,“ řekl v rozhovoru s agenturou Reuters.
Armádní lékař se tak vyjádřil uprostřed dlouhodobých varování Severoatlantické aliance, že Moskva by mohla být schopna zahájit útok na ni od roku 2029. Moskva popírá, že by se na válku se západní obrannou aliancí připravovala, ale nedávné případy narušení vzdušného prostoru členských států NATO zesílily obavy z eskalace.
Evropské armády, včetně jejich zdravotnických služeb, zintenzivnily přípravy na potenciální konflikt s Moskvou v důsledku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022, což je největší konflikt v Evropě od druhé světové války.
Také Německo neustále přizpůsobuje svůj zdravotnický výcvik a zahrnuje do něj zkušenosti z války na Ukrajině.
Evakuace z dronové zóny smrti a jiná zranění
„Povaha války se na Ukrajině dramaticky změnila,“ upozornil Hoffmann s odkazem na posun od střelných zranění ke zraněním od explozí a popáleninám způsobenými například drony.
Ukrajinští vojáci popisují koridor zamoření drony, který se táhne asi deset kilometrů po obou stranách frontové linie, jako „zónu smrti“, protože dálkově řízené bezpilotní letouny nasazené oběma stranami dokážou cíle rychle odhalit a neutralizovat nepřítele.
„Ukrajinci často nemohou své zraněné evakuovat dostatečně rychle, protože drony bzučí všude nad hlavou,“ řekl Hoffmann.
Úkolem lékařů proto je dlouhodobě stabilizovat zraněné vojáky na frontové linii – někdy i na několik hodin.
Hoffmann uvedl, že pro zraněné vojáky je třeba zajistit flexibilní možnosti přepravy. Ukrajina podle něj využívá nemocniční vlaky. Z tohoto důvodu německá armáda zvažuje pořízení nemocničních vlaků a autobusů a rozšíření možností letecké zdravotní evakuace.
Zranění by podstoupili počáteční ošetření na frontové linii a poté by byli převezeni do Německa k ošetření převážně v civilních nemocnicích, dodal Hoffmann.
Podle jeho odhadů by k tomu bylo třeba vyhradit přibližně 15 tisíc nemocničních lůžek z celkových až 440 tisíc, které tvoří kapacitu německých nemocnic. Také zdravotnická služba německé armády s nynějšími 15 tisíci členy bude rozšířena, aby vyhověla budoucím požadavkům, dodal Hoffmann.
