Německý ministr zahraničí Johann Wadephul se v pátek, v den výročí konce druhé světové války v Evropě, sešel v Berlíně s českým ministrem zahraničních věcí Petrem Macinkou. Na jednání hovořili mimo jiné o nadcházejícím sjezdu sudetských Němců.
Macinka po jednání českým novinářům v Berlíně řekl, že česká debata kolem sjezdu nijak neovlivní dobré česko-německé vztahy. Například spolupředseda Česko-německého diskusního fóra Jörg Nürnberger, který se s Macinkou v Berlíně rovněž sešel, řekl, že čeští politici dopad vyhrocené debaty podceňují.
Vyjádřil ale naději, že nebude mít „trvalé následky“. Wadephulovo vyjádření bezprostředně po schůzce s Macinkou nebylo možné získat, protože se nekonala společná tisková konference ministrů, jak bývá v podobných případech běžné.
Německé ministerstvo zahraničí v pondělí sdělilo, že vyjádření českých politiků a českou debatu o sjezdu vzalo na vědomí. „Dějiny hrají zcela výjimečnou roli ve vztazích Německa a Česka. Proto se nebudeme vměšovat do vnitrostátní české debaty, jestli je Brno jako místo konání vhodné,“ uvedlo ministerstvo.
„Jasné je jedno: Sudetoněmecký sjezd se zasazuje o smíření, které je základem německo-českých vztahů,“ doplnilo. Zdůraznilo také, že Česko je pro Německo důležitý partner v EU a soused, „se kterým máme a chceme mít co nejužší vztahy politické, hospodářské a vztahy na úrovni občanské společnosti“.
Sudetoněmecký sjezd se uskuteční od 22. do 25. května v Brně, bude poprvé v Česku, a to jako součást festivalu Meeting Brno. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů ale navrhla Poslanecké sněmovně usnesení, ve kterém chce, aby s pořádáním sjezdu sudetských Němců v Česku nesouhlasila.
Dolní komora českého parlamentu by navíc měla podle návrhu vyzvat organizátory k tomu, aby od pořádání akce upustili. O usnesení se bude po přerušení znovu jednat ve čtvrtek.
Organizátoři už uvedli, že se sjezd uskuteční, ať budou poslanci hlasovat jakkoli. Účast potvrdili německý ministr vnitra Alexander Dobrindt i bavorský premiér Markus Söder, který se následně setká v Praze s prezidentem Petrem Pavlem. Premiér Andrej Babiš v pondělí uvedl, že místo smíření se budou otevírat staré rány.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci proces označují za vyhnání. První organizovaný transport odsunutých Němců odjel do americké okupační zóny 25. ledna 1946.
Podle česko-německé komise historiků přišlo při odsunu o život 15 tisíc až 30 tisíc lidí. Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 tisíc až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa.
Vztahy mezi sudetskými Němci a Českem se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispělo k tomu i to, že Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL) pod vedením Bernda Posselta ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům při poválečném odsunu z Československa zkonfiskován.
Řadu smířlivých kroků učinila také česká strana. Důležitý byl mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase, který v roce 2013 vyjádřil lítost Česka nad příkořím způsobeným sudetským Němcům při vysídlení po druhé světové válce.
