Středa 5. října 2022, svátek má Eliška
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Svět

Němce čeká přelomové rozhodnutí. Poslední tři jaderné elektrárny mají zůstat v provozu

Jaderná elektrárna Grohnde v Dolním Sasku (23. září 2021) foto: Profimedia.cz

Německo kvůli energetické krizi neuzavře v prosinci své poslední tři jaderné elektrárny a nechá je v provozu, uvedl list The Wall Street Journal. Berlín původně zastavení výroby energie z jádra plánoval právě na konec roku.
  17:28aktualizováno  19:14

Americký list se odvolává na nejmenované německé vládní představitele, podle kterých se o detailech stále diskutuje. Rozhodnutí odložit uzavření elektráren prý ještě není finální a schválit ho bude muset jak vláda, tak parlament. Uzavření reaktorů je totiž vyžadováno zákonem.

Jaderné elektrárny loni v Německu vyrobily 65,37 terawatthodiny elektrické energie, což představuje asi 13,3 procenta veškeré elektřiny vyprodukované v zemi. Vyrábělo ji šest elektráren, z nichž tři byly odstaveny ke konci loňského roku. A další tři měly ukončit činnost na konci roku letošního.

Stále v provozu jsou elektrárny Emsland v Dolním Sasku, Isar 2 v Bavorsku a Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku. Provozují je energetické společnosti EnBW, RWE a E.ON.

Kancléř Olaf Scholz před týdnem řekl, že Německo zvažuje, zda má smysl ponechat elektrárny ještě v provozu. Uvedl také, že příslušné rozhodnutí bude učiněno rychle. Pro Německo to bude přelomové rozhodnutí, protože v něm až do ruské invaze na Ukrajinu panovala jasná a široká politická shoda na odklonu od nukleární energetiky.

Ačkoli může formální rozhodnutí trvat i několik týdnů, vláda je podle listu přesvědčená, že k uchování provozu reaktorů byly splněny dvě klíčové podmínky – hrozící nedostatek plynu a bezpečnost jaderného provozu. Přestože se totiž o postupném odchodu od jádra rozhodlo v Německu už v roce 2011, bezpečnostní riziko při odkladu nehrozí.

„Reaktory jsou bezpečné do 31. prosince a samozřejmě zůstanou bezpečné i po 31. prosinci,“ uvedl jeden ze zdrojů. Zachovat prozatím chod reaktorů požaduje mimo jiné Friedrich Merz, který vede Křesťanskodemokratickou unii (CDU). Ta společně se sesterskou Křesťansko-sociální unií (CSU) je největší opoziční silou v Německu.

Ponechat jaderné elektrárny v provozu navrhuje také ministr financí a šéf vládních liberálních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner. Kromě toho se ozývají hlasy, aby kabinet prověřil i možnost opětovného spuštění tří reaktorů odstavených loni. Těmi jsou Brokdorf ve Šlesvicku-Holštýnsku, Grohnde v Dolním Sasku a Gundremmingen C v Bavorsku.

Podle nedávného prohlášení ředitele sdružení certifikačních společností TÜV Joachima Bühlera by jejich opětovné zprovoznění „nebylo otázkou let, ale spíše několika měsíců nebo týdnů“. Jde podle něj především o otázku politické vůle.

Ještě v červnu sociální demokrat Scholz odmítal možnost ponechat reaktory v chodu. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck z rovněž vládních Zelených krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu nevyloučil debatu o prodloužení provozu jaderných elektráren, později ale uvedl, že to není cesta vhodná pro Německo.

Nedůvěra vůči jádru narostla po nehodách

Nedůvěra vůči jaderné energetice mezi německými politiky i veřejností narostla po vážných nehodách jaderných elektráren v americkém Three Mile Island (1979) a v ukrajinském Černobylu (1986). Vlády Helmuta Kohla proto v 80. letech už výstavbu dalších jaderných zdrojů nenavrhly. Poslední německá jaderná elektrárna v Neckarwestheimu byla dokončena v roce 1989.

Otázka ústupu od jaderné energetiky se stala aktuální po nástupu červeno-zelené koalice v říjnu 1998. Zástupci vlády a energetického průmyslu podepsali v červnu 2001 dohodu o postupném ukončení provozu jaderných elektráren, podle které od začátku roku 2000 mohou německé jaderné zdroje vyrobit už jen 2600 terawatthodin elektřiny.

Při tehdejším výkonu to znamenalo, že v průměru neměla žádná elektrárna překročit stáří 32 let a poslední reaktor měl být odpojen v roce 2021. V září 2010 se vládní koalice křesťanských demokratů (CDU/CSU) a svobodných demokratů (FDP) dohodla na prodloužení životnosti jaderných bloků do roku 2036.

V reakci na havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima však vláda o rok později změnila názor a v květnu 2011 se dohodla na uzavření všech jaderných elektráren v zemi nejpozději do roku 2022. S tím nesouhlasila trojice provozovatelů – E.ON, RWE a Vattenfall – především kvůli rychlosti změny.

Německá vláda podle nich porušila jejich ústavou garantovaná práva, a proto se společnosti obrátily na Ústavní soud. Ten v prosinci 2016 rozhodl, že mají nárok na odškodnění.

Autoři: ,

Puč v Kremlu? Vzpoura generálů? Už se řeší, kdo nahradí Putina

Premium Vzhledem k průběhu ruského vojenského dobrodružství na Ukrajině se začínají objevovat spekulace, že vláda Vladimira...

Bez jazyků i peněz. Čtyřicátnice svým cestováním „Za Kačku“ nakazila tisíce lidí

Premium Levně za posledních pár let navštívila čtyři světadíly, 45 zemí a 69 ostrovů. „Prachobyčejná“ Kateřina Ostrá z Blanska...

Tajemství ženského mokrého orgasmu odkryto. Pokus zjistil původ tekutiny

Premium Záhada to byla pro ženy, pro muže, pro vědecké kruhy. Squirting, ženský mokrý orgasmus, byl dlouho neznámou, včetně...

Mohlo by vás zajímat