„V současnosti nejsme schopni nasadit část našich služebních psů kvůli změnám v zákonu o ochraně zvířat,“ uvedl policejní mluvčí Thilo Cablitz. Opatření se týká 49 ze 130 policejních psů. Nedotkne se těch, kteří hledají narkotika, výbušniny či pohřešované.
Úkolem služebního psa je chytat pachatele násilných a trestných činů. K tomuto účelu prochází zvíře speciálním výcvikem, který ho má naučit, aby neprokousl pachateli hrdlo. Psovodi mu proto kolem krku dávají takzvaný tažný obojek. Jeho zatažením psovod psa při zásahu mírně přiškrtí, a tak zvíře donutí k tomu, aby uvolnilo stisk. Každý z policejních psů musí složit zkoušku, během které musí dokázat, že toho je schopen.
Právě tato praktika je trnem v oku ochránců zvířat i příčinou, proč se dočasně část německých policejních psů ocitá mimo službu. Od prvního ledna platí v Německu nový zákon o ochraně zvířat iniciovaný bývalou ministryní zemědělství Juliou Klöcknerovou, podle něhož už takové výcvikové metody nejsou povoleny.
Klöcknerová se ještě před jeho přijetím odvolávala na četné vědecké studie, podle kterých jsou takové metody „v rozporu s konceptem blaha zvířete“. Podle ní byl nový zákon zapotřebí i v souvislosti s koronavirovou pandemií, kdy si mnoho lidí uzavřených ve svých domovech pořídilo čtyřnohé mazlíčky.
Z řad policie se ovšem ozývá kritika. Vicepředseda berlínské odnože policejní unie GdP Stephan Kelm vyzval spolkovou ministryni vnitra Nancy Faeserovou, aby co nejdříve zasáhla a pomohla najít řešení.
Kelm varuje, že současná omezení činnosti služebních psů mají „vážné dopady na domácí bezpečnost“. „Jsme zcela otevření inovativním výcvikovým metodám, v nichž není nezbytné působit zvířeti bolest, ale zrovna teď žádné nevidíme,“ prohlásil.
I když zákon by měl platit napříč celým Německem, například braniborská policie je méně striktní. Tamní vláda totiž vydala speciální vyhlášku, podle níž se nová omezení netýkají služebních psů. O dosažení téhož se nyní pokoušejí i v Berlíně.
