Jádrem problému, jenž zmiňuje i deník Die Welt, je nárůst v oblasti, která nejvíce ovlivňuje bezpečí obyvatelstva. Počet násilných trestných činů a těch proti osobní svobodě spáchaných přistěhovalci vzrostl o 4,9 procenta na téměř 84 tisíc případů. Čísla překonala i vůbec první sledování této statistiky v roce 2015, kdy odstartovala migrační krize.
Při pohledu na národnostní složení pachatelů násilné kriminality dominují dvě skupiny: občané Sýrie a Afghánistánu. Syřané tvoří s téměř 17 tisíci podezřelými největší skupinu, mezi Afghánci je více než sedm tisíc podezřelých.
Na nepoměr u násilné kriminality upozornil bulvární deník Bild, který na základě vlastních výpočtů uvádí, že zatímco na 100 000 německých občanů připadá 163 podezřelých, u Syřanů toto číslo stoupá na 1 740 a u Afghánců na 1 722.
Novým fenoménem je pak skokový nárůst násilné kriminality u podezřelých s tureckou státní příslušností, jejichž počet meziročně vzrostl o 39,3 procenta.
„Kdokoli, kdo páchá trestné činy, představuje hrozbu pro veřejnou bezpečnost, nemá právo v Německu zůstat,“ uvedl spolkový ministr vnitra Alexandr Dobrindt (CSU). „Proto připravujeme deportace do Afghánistánu a Sýrie, abychom odstranili zločince a ty, kteří jsou považováni za hrozbu pro veřejnou bezpečnost,“ dodal.
Celospolečenské napětí v zemi se odráží i v nárůstu extremismu. Počet politicky motivovaných trestných činů pravicové scény zaměřených na cizince vzrostl o více než 15 procent. Alarmující je především nárůst přímých útoků na ubytovací zařízení pro uprchlíky, kterých policie v roce 2024 řešila 212, což je o téměř 40 procent více než v předchozím roce.
