V policejním zákoně z 90. let minulého století zatím žádná zmínka o dronech nebyla. Na základě novely by mohli spolkoví policisté napříště nasadit „vhodné technické prostředky“ proti bezpilotním systémům na zemi, ve vzduchu a ve vodě, aby odvrátili nebezpečí.
Podmínkou zásahu je podle návrhu to, že možnost bránit se před drony jinými prostředky selhala. Spolková policie bude podle navrhované změny moci sama drony používat, například při demonstracích.
„Také sestřelení dronů spolkovou policií bude v budoucnu možné,“ uvedl na tiskové konferenci po zasedání vlády ministr vnitra Dobrindt.
Vzniknou podle něj také specializovaná protidronová policejní jednotka a protidronové centrum, ve kterém by byli zástupci spolkové policie, celníků, kriminalistů a spolkových zemí. V plánu je navíc změna zákona o letecké bezpečnosti, která by umožnila armádě zasáhnout na německém území a pomoci při odvrácení hrozby v případě většího roje dronů nebo v případě vyšší letové hladiny. Německo bude podle Dobrindta spolupracovat také s odborníky z Ukrajiny a z Izraele, kteří mají s obranou před drony podle něj větší zkušenosti.
Novelu musejí ještě schválit poslanci Spolkového sněmu, v něm má nicméně vláda pohodlnou většinu.
Opatření přijímají i jednotlivé spolkové země
Německá spolková policie, které se změny týkají, podléhá ministerstvu vnitra a v jejích pravomocích je mimo jiné ochrana hranic a zajištění bezpečnosti na nádražích, letištích a v okolí vládních budov.
V případě nutnosti může pomáhat i policejním sborům jednotlivých spolkových zemí. Například bavorská vláda už v úterý schválila návrh zákona, jímž chce i své zemské policii umožnit lépe reagovat na ohrožení drony. Také tento návrh obsahuje možnost jejich sestřelení.
„Dronové incidenty ohrožují naši bezpečnost. To nepřipustíme. Posilujeme pravomoci spolkové policie: Aby drony mohly být v budoucnosti rychleji identifikovány a odraženy,“ uvedl kancléř Friedrich Merz.
Spolková i bavorská vláda reagují na incidenty s drony z posledních týdnů, které hlásila řada evropských zemí včetně Dánska, Norska či Belgie. Také v Německu se objevily neznámé drony nad zařízeními kritické infrastruktury. Minulý týden muselo mezinárodní letiště u Mnichova dvakrát přerušit kvůli dronům provoz. Postihlo to tisíce cestujících.
Už na konci září výskyt neznámých dronů evidovala také severoněmecká spolková země Šlesvicko-Holštýnsko, která sousedí s Dánskem. Podle časopisu Der Spiegel drony monitorovaly kritickou infrastrukturu včetně ponorkových doků, nemocnice či zemského sněmu v Kielu. Bezpečnostní složky incident vyšetřují kvůli podezření z možné špionáže či sabotáže.
Zatím není jasné, kdo je za přelety dronů nad evropskými letišti a další infrastrukturou zodpovědný. Některé země ale vyjádřily obavy, že to může být Rusko. Také německý kancléř Friedrich Merz v neděli řekl, že předpokládá, že za řadou dronů zpozorovaných v poslední době nad Německem je Rusko. Moskva zodpovědnost odmítá.
Už to dělat nebudu, řekl Putin o dronech létajících nad Dánskem:
