Podle Fica by země V4 měly nabídnout náhradní plán ochrany vnějších schengenských hranic, pokud v této záležitosti selže Řecko.
Česko svolá mimořádný summit visegrádské čtyřky. Řešit by se měla migrační krize |
„Německo protestovalo u státního tajemníka (slovenského) ministerstva zahraničních věcí kvůli konání tohoto summitu, prý je třeba hledat jiné cesty. Pokud Řecko jednou nechce chránit (schengenské) hranice, musíme nabídnout jiné varianty,“ řekl Fico novinářům na tiskové konferenci v Banské Bystrici po programové konferenci své strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD), která se zabývala svými prioritami na období po březnových parlamentních volbách.
Již během svého projevu na programové konferenci Fico o zmiňovaném protestu vůči summitu visegrádské skupiny, do které patří ČR, Slovensko, Maďarsko a Polsko, hovořil jako o demarši s dovětkem, že „co si to V4 dovoluje spolu s Bulharskem a Makedonii hovořit o ochraně vnějších hranic“.
Německý velvyslanec v ČR se o schůzku zajímal
Kvůli pondělnímu jednání se na státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzu v pátek obrátil německý velvyslanec v ČR. Zajímaly ho cíle a obsah summitu, sdělil v sobotu Prouza. „S německým kancléřstvím jsme v pravidelném a úzkém kontaktu. Nijak mě proto nepřekvapilo, že se na mne v pátek obrátil německý velvyslanec s dotazy na cíle a obsah pondělního summitu premiérů V4,“ uvedl Prouza. Současně ale doplnil, že témata summitu probíral v uplynulých dnech i s představiteli zemí V4, Bulharska a Makedonie, s nizozemským velvyslancem jako zástupcem předsednické země EU a s vedoucím Zastoupení Evropské komise v Praze.
Podle Fica se Německo se stížností v souvislosti s jednáním V4 obrátilo na státní tajemníka slovenské diplomacie a prý je třeba hledat jiné cesty. Německý magazín Der Spiegel napsal, že země V4 se se svým záměrem ochrany schengenských hranic a uzavřením balkánské trasy pro uprchlíky staví proti plánu německé kancléřky Angely Merkelové, který počítá s řešením migrační krize za pomoci Turecka.
Ať maďarské hranice Schengenu chrání všechny země Visegrádu, navrhl Sobotka |
Tomu ale Prouza oponuje. Podle něj Česká republika a další země V4 podporují při řešení migrační krize spolupráci s Tureckem, zároveň jsou ale připraveny posílit pomoc Řecku stejně jako Makedonii nebo Bulharsku, které se mohou v případě rostoucího počtu uprchlíků dostat pod velký tlak.
„Ostatně k bilaterální pomoci Makedonii členské státy EU vyzval nedávno i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Pomoc Makedonii tak považujeme za přirozenou součást evropského řešení migrační krize,“ uvedl Prouza.
Podobně se v sobotu vyjádřil i mluvčí vlády Martin Ayrer. Podle něj pondělní summit má dva jasné tematické bloky, a to 25. výročí visegrádské skupiny a migrační krizi, a „není tam žádná snaha dělat nějakou oponenturu jakékoli zemi EU“. O tom, že by stížnost Německa ohledně jednání V4 dostala i česká vláda, neví.
Zaorálek: Není to stížnost
Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek nevnímá dotazy Německa na pondělní jednání visegrádské skupiny (V4) o běžencích jako stížnosti, ale jako vysvětlování nejasností a hledání společného přístupu. Praha usiluje o společné evropské řešení uprchlické krize, řekl v sobotu ministr českým novinářům na Mnichovské bezpečnostní konferenci.
„Já bych rozhodně nepoužil výraz stěžovalo. V té pozici ta debata není. Tady se na diplomatické úrovni vede celá řada rozhovorů, řada z nich je pochopitelně důvěrných, protože se snažíme si vyjasňovat věci, které nejsou samozřejmé a nejsou totožné. Ale já to pokládám za normální cestu hledání řešení, já to neberu, že by si někdo stěžoval. A já mám zájem se bavit s německými partnery,“ řekl Zaorálek.
„Nemá cenu se z něčeho obviňovat, je potřeba najít cestu z krize. Potřebujeme ji najít rychle, potřebujeme se o tom otevřeně bavit a potřebujeme se na tom sjednotit,“ řekl ministr. „Samozřejmě i my usilujeme o společné evropské řešení. To, že jsou rozdíly, to je pravda. Ale také problémy, kterým čelíme, jsou mimořádné a není divu, že nemáme úplně na všem shodu,“ uvedl.
