Německá integrační politika pod vedením konzervativní křesťanskodemokratické koalice CDU/CSU prochází proměnou. Změna je pokračováním snahy vládní koalice přebírat část agendy krajně pravicové Alternativy pro Německo v otázce migrace, aby tak oslabila její podporu.
V únoru například federální vláda drasticky omezila financování integračních a hlavně jazykových kurzů pro nově příchozí přistěhovalce a uprchlíky. Právě na těchto kurzech se nováčci v německém právním systému učili nejen místní jazyk, ale i historii, zákony a kulturu. Od února si zájemci mohou takový kurz koupit za necelé dva tisíce eur.
Další změnou v integrační politice je podle zdroje z vládních kruhů také zvýšení finanční pobídky z tisíce eur na osm tisíc. Dosavadní průměr pobídky tisíc eur totiž podle ředitele Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) Hans-Eckharda Sommera není dostačující. „Myslím, že to nestačí. Měli bychom se bavit o jeho výši,“ řekl deníku Spiegel.
Kromě toho stávající pobídka v průměru tisíc eur je pro úřady velkou administrativní zátěží, protože ji musí pro každého žadatele vypočítat zvlášť podle předem stanovených kritérií. Nově by pobídka mohla být přístupna všem uprchlíkům plošně.
Na druhou stranu se z řad opozice ozývá jasná kritika tohoto projektu: „Je naprosto riskantní spekulovat o zvýšení odměn za repatriaci do Sýrie, zatímco tam vládnou islamisté a BAMF do značné míry zamlčuje zoufalou situaci v zemi,“ řekl politik Strany zelených Max Lucks. Zatímco spolková vláda škrtá integrační dávky, „neměla by plýtvat ještě více penězi daňových poplatníků na politiku poháněnou ideologií.“
V Německu v současné době žije více než 900 tisíc Syřanů bez německého občanství. Více než 500 000 z nich má dočasné povolení k pobytu na základě doplňkové ochrany nebo ochrany uprchlíků.
Německo není jediné, Švédsko platí ještě víc
Také švédská vláda na začátku letošního roku zvýšila příspěvek na návrat do Sýrie z původních 10 tisíc švédských korun (v přepočtu 21 tisíc Kč) na 350 tisíc (735 tisíc Kč).
Příjemce příspěvku peníze může využít na zajištění lepšího života v zemi původu. „Pokud se rozhodnete vrátit se do Švédska poté, co vám byla vyplacena jakákoli část repatriačního příspěvku, musíte jej vrátit,“ stojí ve zprávě úřadu.
Mnoho syrských uprchlíků z Evropy se do Sýrie skutečně vrátilo. V zemi však nedokázali vybudovat nový život, a proto se mnoho z nich chce do Evropy vrátit. Někteří však návratem do Sýrie ztratili uprchlický status.
„Většina uprchlíků byla zpočátku nadšená, ale toto nadšení se v průběhu času vytratilo. Některé rodiny litují (svého rozhodnutí) a chtějí se vrátit,“ říká Kadri Gungorur z turecké Uprchlické asociace a upozorňuje mimo jiné na nedostatek vzdělávacích či zdravotnických služeb.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky uvádí, že je nutný program obnovy, aby se země postavila na nohy. „Syřané v této nové éře potřebují služby, infrastrukturu, domy, pracovní pozice pro navrátilce,“ vyjmenoval komisař Filippo Grandi.
Sedmadvacetiletý Issa, který uprchl před syrskou povinnou vojenskou službou do Turecka ve svých osmnácti, říká, že jsou potřeba lidé, kteří by znovuvybudovali všechny nutné služby a infrastrukturu, jenže bez těchto životních nezbytností do země nechtějí lidé, kteří by je vytvořili.
„Přišel jsem zpátky sem. Nebyla zde elektřina, voda, budovy byly poškozené, žádný internet ani pracovní příležitosti. Když tu nic není, jak to máme obnovit?“ ptá se. „Pokud budou tyhle věci zpátky, přijde mnoho lidí. Potřebujeme pomoc s těmito službami, protože pokud se Syřané nevrátí, Sýrie nebude obnovena.“
