„Když vidím, jak Putin dosud jednal, a vnímám ho jako člověka na misi proti Západu, pak vůbec nepochybuji o tom, že použije vojenské prostředky. Pokud k tomu dostane příležitost, využije je,“ prohlásil Stahl na úterním setkání Německo-britské společnosti.
Generál podotkl, že Rusko už dnes vede proti Německu a dalším evropským státům skrytou formu konfliktu – od kybernetických útoků přes dezinformační kampaně až po politický tlak. Podle něj Moskva testuje odolnost evropských společností a zkouší, kam až může zajít.
Stahl varoval, že případný přímý útok na území NATO by neznamenal jen vojenskou krizi, ale i zkoušku soudržnosti aliance. Liberálně-demokratický řád v Evropě podle něho čelí systematickému tlaku a kontinent musí počítat s tím, že bezpečnostní prostředí se bude dál zhoršovat.
Generál zároveň vyjádřil obavy z reakce evropských společností. „Lidé hned řeknou: ‚Ehm, vůbec nemusíme bojovat. Musíme to vyřešit diplomaticky. Nemůžeme to řešit vojensky.‘ Nevím, jaké diskuse se zde v Německu mohou rozvinout. Mám z toho jisté obavy,“ doplnil.
Podle Stahla může podobný postoj ochromit rozhodování ve chvíli, kdy by ruští vojáci vstoupili na území NATO. Aliance by si pak musela jasně odpovědět, jak je vytlačit a obnovit plnou kontrolu nad svým územím.
Egomaniak Trump jako „intelektuální výzva“
Stahl se ostře vymezil i vůči současnému vedení Spojených států. Přesto věří, že USA zachovají Evropě svou „jadernou ochranu“, i kdyby část svých pozemních sil z kontinentu stáhly. Politická nepředvídatelnost ve Washingtonu však podle něj evropské plánování výrazně komplikuje.
„Největší intelektuální výzvou je pro mě prezident Spojených států. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci jsem viděl, že s tím nemám problém jen já, potíže mají i samotní Američané. Mají nevyzpytatelného prezidenta,“ řekl podle portálu The Times.
„Je pro mě těžké, když všichni říkají: ‚Zůstáváme v Evropě, stabilní Evropa je pro nás životně důležitým zájmem a potřebujeme ji pro vlastní bezpečnost,‘ a zároveň mají v čele státu prezidenta, jako je tento,“ dodal s odkazem na vystoupení amerického ministra zahraničí Marca Rubia.
Debata o bezpečnosti sílí i v dalších evropských zemích. Polský prezident Karol Nawrocki prohlásil, že Evropa se už nemůže spoléhat jen na americký jaderný deštník, a vyzval k rozvoji vlastních jaderných kapacit.
Německý kancléř Friedrich Merz naopak budování domácího jaderného arzenálu odmítl, ale připustil, že by Německo mohlo hostit britské či francouzské jaderné hlavice.
