Napsal to německý deník Bild s odvoláním na dokumenty, které podle nařízení německého soudu musela BND zveřejnit. Podle agentury AP nyní středisko Simona Wiesenthala požaduje zveřejnění všech archivních informací německé rozvědky o nacistech O Eichmannovi se po válce soudilo, že utekl do Egypta nebo do Sýrie.
Gehlenova organizace, tehdejší německá tajná služba, ale už v roce 1952 věděla, že se skrýval v Jižní Americe. "Standartenführer Eichmann se nenachází v Egyptě, ale zdržuje se pod falešným jménem Clemens v Argentině.
Adresu E. zná šéfredaktor německých novin v Argentině Der Weg," stojí podle Bildu na archivním kartotéčním lístku, který list získal od německé rozvědky.
Její předchůdkyně ale tehdy proti jednomu z hlavních organizátorů takzvaného konečného řešení židovské otázky, v jehož rámci nacisté během druhé světové války zavraždili na šest milionů Židů, nic nepodnikla. Až v roce 1958 předal podle Bildu tuto informaci americkým agentům. Později se potvrdilo, že se Eichmann od roku 1950 ukrýval v Buenos Aires pod jménem Ricardo Klement. Tajně tam nechal z Rakouska dopravit i svou rodinu.
"Tento kartotéční lístek je skutečná senzace. To, že západoněmecká tajná služba věděla osm let před Eichmannovým zatčením o jeho úkrytu, nebylo dosud známo," komentovala zjištění německého deníku historička Bettina Stangnethová, která o Eichmannovi připravuje novou knihu.
Deník Die Welt ale vyvrací, že by tehdejší západoněmecké úřady Eichmanna kryly. Podle něj neměl na počátku 50. let o jeho dopadení nikdo zájem.
Dokonce prý ani židovský stát. Odvolává se přitom na vyjádření známého "lovce nacistů" Simona Wiesenthala. "Izraelci nemají o Eichmanna žádný zájem, musejí se soustředit na boj o přežití proti Arabům. Ani Američané už nemají o Eichmanna zájem, ti se musejí soustředit na studenou válku proti Sovětskému svazu," konstatoval tehdy podle Die Welt Wiesenthal, který měl podle deníku poznatky o Eichmannově pobytu v Argentině od roku 1953. Tam také Eichmana později Izraelci vypátrali a nechali ho unést do židovského státu, kde byl o dva roky později po procesu popraven.
Středisko Simona Wiesenthala dnes vyzvalo BND, aby zveřejnila všechny své složky o nacistických válečných zločincích. "Složky by mohly významně přispět k historickému bádání o oné době," řekl podle agentury AP představitel střediska Efraim Zuroff.
Podle něj se Německo opravdu snaží dostat nacistické zločince před soud, ale nynější zjištění o Eichmannovi prokazují "naprostou lhostejnost německých orgánů oné doby" (v 50. letech) k dané problematice.
Bild dosud tajné dokumenty BND získal na základě své stížnosti ke Spolkovému správnímu soudu v Lipsku. Německá rozvědka je odmítala zveřejnit, neboť by to podle ní mohlo ohrozit práci jejích informátorů a narušit vztahy s jistou zahraniční zpravodajskou službou, která poskytla část informací. Se stejnou stížností se na německou justici obrátila i argentinská novinářka Gabriele Weberová. Lipský soud dal loni v dubnu žalobcům za pravdu a nařídil vládě složky odtajnit. Podle Bildu obsahují několik tisíc stránek o Eichmannovi, zachycených na mikrofilm. Většina originálních dokumentů byla podle listu zničena.
