Před parlamentními volbami v roce 2021 Wahl-O-Mat využilo přes 21,3 milionu lidí. Je tak nejoblíbenějším, ale zdaleka ne jediným programem, který je k dispozici. Některé z těch novějších využívají i umělou inteligenci.
Wahl-O-Mat si můžete vyzkoušet ZDE. |
Poprvé se mohli němečtí voliči s programem Wahl-O-Mat poradit už před parlamentními volbami v roce 2002. Později byl spuštěn i před evropskými a zemskými volbami. Na přípravu otázek pro letošní volby do Spolkového sněmu měli pracovníci centrály politického vzdělávání ale výrazně méně času než jindy. Letošní volby jsou totiž předčasné, původně se měly konat až na konci září.
Vláda kancléře Olafa Scholze, kterou tvořili jeho sociální demokraté (SPD), Zelení a svobodní demokraté (FDP), se rozpadla 6. listopadu, a to hlavně kvůli hlubokým neshodám v hospodářské a finanční politice. Scholz následně nedostal ve Spolkovém sněmu důvěru a prezident Frank-Walter Steinmeier vypsal volby na 23. února. Naposledy se parlamentní volby v Německu v zimě konaly v roce 1987, tehdy připadly na 25. ledna.
Průzkumy veřejného mínění jasně favorizují nyní opoziční konzervativní unii CDU/CSU, kterou do voleb vede jako kandidát na kancléře Friedrich Merz. Mohla by získat kolem 30 procent hlasů. Na druhé místě se dlouhodobě drží Alternativa pro Německo (AfD). Průzkumy jí připisují až 22 procent. Třetí a čtvrtou příčku pak obsazují SPD a Zelení, kteří se v sondážích pohybují mezi 15 až 18, respektive 13 až 15 procenty. Další strany oscilují kolem pětiprocentní hranice nutné pro zvolení do parlamentu.
Na tom, kolik přesně je dva týdny před volbami nerozhodnutých voličů, se politologové neshodují. Mohla by jich být čtvrtina, ale také až třetina ze zhruba 60 milionů. Odborníci se ovšem shodují na tom, že by právě oni mohli ještě zamíchat kartami. Rozhodnout, komu dají svůj hlas, by se přitom mohli těsně před volbami.
Německé spolkové volby 2025 |
Program Wahl-O-Mat chce při rozhodování pomoci na základě 38 otázek či tvrzení. Zájemci s nimi mohou souhlasit, odpovědět záporně či neutrálně, některé mohou i přeskočit. Jako první například reagují na otázku, zda má Německo nadále vojensky podporovat Ukrajinu, která se už téměř tři roky brání ruské agresi. Další části testu se týkají obnovitelné a jaderné energie, omezení rychlosti na dálnicích, umělého přerušení těhotenství či toho, zda mají mít žadatelé o azyl možnost ihned po příchodu do země pracovat. Na závěr je ještě možné přiřadit jednotlivým odpovědím důležitost. Program pak zobrazí procentní shodu s 29 stranami, které letos do Spolkového sněmu kandidují.
Podle předsedy BPB Thomase Krügera jsou mezi tezemi především kontroverzní témata, na kterých se německá společnost názorově štěpí. Snahou je přitom vždy vyvážit je tak, aby nebyla žádná strana znevýhodněná. „Žádný jiný nástroj politického vzdělávání lidé nepoužívají tak silně jako Wahl-O-Mat,“ zdůraznil také Krüger. Před volbami v roce 2021 využilo nástroj zhruba 21,3 milionu lidí, tedy každý třetí oprávněný volič.
I když je Wahl-O-Mat zdaleka neoblíbenější, není jediným nástrojem, který může Němcům pomoci při rozhodování, komu dát svůj hlas. Existuje například i takzvaný Real-O-Mat, který pracuje s minulými hlasováními parlamentních stran. Jeho nevýhodou je, že z principu může doporučit jen stranu, která už ve Spolkovém sněmu zastoupení má. Projekty Wahl.Chat a Wahlweise zapojily do volební kalkulačky umělou inteligenci, která odpovídá na otázky s využitím volebních programů kandidujících stran. Specificky je zaměřen takzvaný Steuer-O-Mat, který je založený na tezích týkajících se daní.
BUNDESTAGSWAHL | Sonntagsfrage Forschungsgruppe Wahlen/ZDF
Union: 30% (+1)
AfD: 20% (-1)
SPD: 15%
GRÜNE: 15% (+1)
LINKE: 6% (+1)
FDP: 4%
BSW: 4%
Sonstige: 6% (-2)
Änderungen zur letzten Umfrage vom 30. Januar 2025
Verlauf: https://t.co/f9MV7iZ8iJ
#btw25 https://t.co/Ee8tTxReZ2
