Křesla ve Spolkovém sněmu získali také Zelení (11,6 procenta) a Levice (8,8 procenta), která přitom ještě před časem byla v předvolebních průzkumech pod pětiprocentní hranicí. Úspěch zaznamenala tato krajně levicová strana zejména v Berlíně, kde zvítězila se zhruba 20 procenty hlasů.
Pod pětiprocentním prahem zůstala s 4,3 procenta hlasů liberální Svobodná demokratická strana (FDP), její předseda Christian Lindner v reakci na volební výsledky ohlásil konec v politice. Práh se nakonec nepodařilo překročit ani Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), pro které hlasovalo 4,972 procenta voličů. Toto uskupení se loni odštěpilo do Levice.
 |
Generální tajemník Křesťanskodemokratické unie Carsten Linnemann prohlásil, že „příští německý kancléř se bude jmenovat Friedrich Merz“. Ten v prvním projevu označil 23. února 2025 za historický den.
„Vyhráli jsme, protože CDU a CSU skvěle spolupracovaly. Byl to skvělý předvolební boj. Děkuji za důvěru, kterou jste do nás vložili, jsem si vědom odpovědnosti, kterou nyní máme. Ostrý předvolební boj byl nutný, abychom probrali nejdůležitější problémy, kterým Německo čelí. Nyní budeme rychle jednat, svět tam venku nebude čekat a není zvědavý na sáhodlouhé koaliční vyjednávání,“ prohlásil. „A teď už můžeme bouchat šampaňské. Dnes budeme slavit, od zítřka se bude pracovat!“ dodal.
Slavilo se i ve štábu AfD. „Jako jediná strana jsme oproti minulým volbám dokázali zdvojnásobit naše čísla. Naše ruka bude stále nataženější ke spolupráci s ostatními. Chceme se podílet na vládě. Chceme realizovat vůli německého lidu. Uvidíme, co nám příští týdny přinesou. Pokud ale bude CDU podvádět voliče koalicí s levicí, volby budou rychleji, než si myslíte. A pak CDU porazíme,“ uvedla spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová v povolebním projevu.
Germany's centre-right bloc has won Sunday's federal election, with the far-right Alternative for Germany party doubling its vote share from 2021 to clinch second place. Here's more on the results: https://t.co/A3Ed46U4d3 https://t.co/jsbOddA1Hl
V povolební debatě na ZDF dodala, že AfD je podle výsledků voleb „všelidovou partají“. Případná koalice CDU/CSU s SPD a Zelenými by podle ní nebyla stabilní a nevydržela by čtyři roky do příštích řádných voleb. „V dalších letech CDU/CSU překonáme,“ dodala. V příštím Spolkovém sněmu bude její strana „hlasovat pro rozumné návrhy CDU/CSU, pokud to bude třeba“.
Zklamání bylo cítit ve štábu sociálních demokratů. „Tohle je výsledek, na základě kterého musíme vykročit do budoucnosti. I když prognózy nebyly dobré, sociální demokraté i přesto vedli aktivní kampaň. Proto i přes hořkou porážku děkuji všem, kteří se na naší kampani podíleli. Tentokrát je volební výsledek špatný a já za něj nesu zodpovědnost. Extrémní pravice AfD má velký zisk a s tím se nesmíme smířit, á osobně se s tím nikdy nesmířím. Nebudeme spolupracovat s extremisty. Doufáme a věříme, že všichni ostatní budou zastávat stejný názor,“ uvedl končící kancléř Olaf Scholz. V povolební debatě zástupců jednotlivých stran na ZDF potvrdil, že se nebude ucházet o žádný ministerský post.
Připomněl, že jeho vláda byla „spolehlivým partnerem Ukrajiny v boji s Ruskem“. „Byla to pro mě velká čest být spolkovým kancléřem. Do posledního dne budu tuto funkci vykonávat svědomitě. Zůstaňme jednotnou stranou i v budoucnosti,“ rozloučil se Scholz. Generální tajemník SPD Matthias Miersch řekl, že strana volby prohrála, protože šla do boje s kandidátem na kancléře, „který nedokázal přesvědčit“.
Také ministr obrany za SPD Boris Pistorius označil výsledek za „katastrofální“. Podle některých spolustraníků měl právě on vést SPD do voleb místo Scholze.
Kandidát strany Zelených na kancléře a současný ministr hospodářství Robert Habeck na tiskové konferenci po sedmé hodině večerní uvedl, že je jeho strana opět připravena přijmout vládní zodpovědnost.
Úspěch krajních stran u mladýchU mladých německých voličů do 30 let se v parlamentních volbách nejvíce dařilo dvěma stranám z okrajů politického spektra. Krajně levicová strana Levice od nich dostala 24 procent, krajně pravicová Alternativa pro Německo 21 procent. Vyplývá to z analýzy, kterou představila agentura Forschungsgruppe Wahlen. |
Nový Spolkový sněm se musí sejít nejpozději 30 dní od voleb. Jedním z jeho nejdůležitějších úkolů je zvolit nového kancléře či kancléřku. Předchází tomu koaliční jednání, současný kancléř Scholz byl zvolen až zhruba dva a půl měsíce po volbách. Vlivný člen CDU a mluvčí strany pro zahraniční politiku Jürgen Hardt uvedl, že cílem je, aby byla nová vláda akceschopná do Velikonoc. Ty letos připadají na konec dubna.
Vysoká volební účast
Volební místnosti se otevřely v neděli v osm hodin ráno, poslední hlasy Němci odevzdali krátce před šestou hodinou večerní. Parlamentní volby provázela vysoká účast, podle ARD a ZDF se pohybovala mezi 83 a 84 procenty. V roce 2021 činila 76,4 procenta.
Hlasovalo se ve 299 obvodech, každý volič vybíral jedním hlasem konkrétního kandidáta pro přímý mandát, druhým podpořil politickou stranu. Nových 630 poslanců vybíralo 59,2 milionu oprávněných voličů.
Krátce po otevření volebních místností hlasoval ve škole na západě Berlína prezident Frank-Walter Steinmeier. „Bez voleb není demokracie... Volte s vědomím, že právě váš hlas může být ten rozhodující,“ řekl.
Předák konzervativní opozice, 69letý Friedrich Merz, který se pravděpodobně stane příštím německým kancléřem, odevzdal svůj hlas ve svém bydlišti v Arnsbergu na západě země. Šestašedesátiletý kancléř Scholz hlasoval v Postupimi, kde žije a kde také kandiduje do Spolkového sněmu.
Přímou konkurentkou mu byla v braniborské metropoli ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která kandidovala za Zelené. Habeck využil možnosti korespondenčního hlasování a volil už před dvěma týdny. Šéf CSU a bavorský premiér Markus Söder hlasoval v Norimberku.
Právník a manažer Merz, který se stane příštím německým kancléřem, CDU po éře Angely Merkelové vrátil ke konzervativním kořenům. Původně chtěl v předvolební kampani vsadit na hospodářství a hlasy voličů získat slibem nastartování růstu. Německá ekonomika, která je největší v Evropě, loni druhý rok v řadě klesla. Pro letošek vláda počítá s růstem jen o 0,3 procenta.
Klíčový bod kampaně
Zlom v kampani přinesl lednový útok v Aschaffenburgu, kde neúspěšný žadatel o azyl z Afghánistánu napadl skupinu dětí ze školky. Zabil dvouletého chlapce a 41letého muže, který přispěchal na pomoc.
Především v reakci na tento útok předložil Merz Spolkovému sněmu nezávaznou rezoluci vyzývající ke zpřísnění migračních a azylových pravidel. Podařilo se ji ovšem schválit jen za pomoci hlasů AfD. CDU/CSU si za to vysloužila ostrou kritiku od politických konkurentů, církví, ale také od bývalé kancléřky Merkelové. Do ulic na protest proti prolomení tabu vyšly desítky tisíc lidí po celém Německu.
Německé spolkové volby 2025 |
Hlasování prohloubilo rovněž příkop mezi CDU/CSU a stranami současné menšinové vlády, ta se rozpadla už loni kvůli hlubokým neshodám ohledně hospodářské a finanční politiky, které plynuly mimo jiné z ideologické rozdílnosti koaličních stran. A bez koalice to nepůjde ani po aktuálních volbách. Merz bude muset ke svým konzervativcům do vlády přizvat minimálně sociální demokraty, aby získal ve Spolkovém sněmu většinu.
