I proto se čeká, zda se do dolní parlamentní komory premiérově dostanou odpůrci eura sdružení v nové eurokritické straně Alternativa pro Německo (AfD). Volby provází vyšší účast než při posledních v roce 2009. Očekává se navíc rekordní počet lidí, kteří hlasovali poštou.
Průzkumy předpovídají vítězství konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Merkelové. Ta poslední čtyři roky vládne se svobodnými demokraty (FDP), kteří však balancují blízko pětiprocentní hranice zajišťující křesla ve Spolkovém sněmu. Ani pokud se v něm liberálové udrží, ale není jisté, zda s CDU/CSU získají potřebnou většinu k pokračování ve společné vládě.
Nejaktuálnější průzkum pro dnešní vydání nedělníku Bild am Sonntag prorokuje středopravé koalici těsný náskok před opozičním táborem. CDU/CSU podle této prognózy získá 39 procent hlasů a FDP šest procent. Opozice dá dohromady jen 44 procent hlasů a žádná mimoparlamentní strana se do Spolkového sněmu nedostane.
Povolební matematika
Pokud se tato předpověď nevyplní a nynější koalice pravého středu ztroskotá, očekává se vznik takzvané velké koalice, v níž by se spojili kancléřčini konzervativci s nejsilnější opoziční stranou, sociální demokracií (SPD).
Ta šla do voleb s cílem ukončit osmiletou éru Merkelové a dát Německu znovu středolevou vládu SPD a Zelených, která u západních sousedů Česka vládla v letech 1998 až 2005.
Průzkumy ale těmto dvěma programově příbuzným stranám nedávají příliš šance na získání většiny. Podle ankety pro Bild am Sonntag získá SPD 26 procent hlasů a Zelení devět procent. Nepomohlo by jim tak ani spojení s postkomunistickou Levicí, která skončila také na devíti procentech.
SPD a Zelení navíc koalici s touto krajně levicovou stranou, která je silná hlavně na kdysi komunistickém východě Německa, rezolutně odmítají. Všechny další možné koaliční kombinace, které by teoreticky většinu mohly mít, považují odborníci za málo pravděpodobné.
Do povolební matematiky navíc může promluvit případný úspěch eurokritické AfD, která se v průzkumech drží těsně pod pětiprocentní hranicí. Potvrdila to i anketa pro Bild am Sonntag, v níž AfD dostala čtyři procenta.
Pokud by se nakonec do parlamentu dostala, je většina pro CDU/CSU a FDP vyloučená. Neuspěje-li, může je přesto připravit o důležitá procenta hlasů, neboť sbírá hlasy především nespokojených voličů vládního tábora.
I na výsledku euroskeptiků tak závisí, zda se Německo vrátí k vládě velké koalice, která zemi řídila naposledy v letech 2005 až 2009 v prvním kancléřském období Merkelové a která by v eurozóně pod vlivem SPD nejspíš zaujala smířlivější kurz vůči zadluženým státům než nynější kabinet.
Kancléřka i její sociálnědemokratický vyzývatel Peer Steinbrück už mají svou volbu za sebou. Bývalý ministr financí hlasoval v Bonnu a hýřil sebevědomím. Zopakoval, že má zájem pouze o post kancléře ve vládě SPD a Zelených a v případné velké koalici s CDU/CSU neusedne.
Nulové naděje mají i Piráti
Merkelová odvolila spolu s manželem tradičně v menze Humboldtovy univerzity v Berlíně. Na rozdíl od svého soka však své dojmy novinářům nesdělila a jen jim zamávala.
Do Spolkového sněmu letos kandiduje celkem 34 stran. Vyjma stávajících parlamentních formací a AfD jsou naděje ostatních podle prognóz nulové. Týká se to i Pirátské strany, která v nedávné minulosti bodovala v několika německých regionálních volbách.
Ty se dnes souběžně s celostátními konají v západoněmeckém Hesensku, kde se očekává těsný souboj vládnoucího bloku CDU-FDP s opozičním tandemem SPD-Zelení. Všechny volební místnosti se v Německu zavřou v 18:00.
Poté budou zveřejněny první odhady výsledků voleb. Jejich konečná podoba by měla být známa během noci na pondělí. Jak dlouho se nakonec bude čekat na závěrečné výsledky, ale může ještě ovlivnit poměrně složitý německý volební systém.
