Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Svět

Německou CDU čeká trojboj o šéfa. Ten má stranu vrátit do sedla, do hlasování se může zapojit 400 tisíc členů

Logo německé CDU foto: ČTK

Od nového předsedy CDU se očekává, že dá křesťanským demokratům po prohraných volbách nový směr a připraví je na návrat do vlády. Němečtí křesťanští demokraté (CDU) už mají jasno, kdo bude začátkem prosince usilovat o zvolení do jejich čela. Ve středu vypršela lhůta, do kdy se mohli zájemci přihlásit.
  5:00

Německo jako nejnormálnější země. Na výsledky voleb si nikdo nestěžuje

O předsednické křeslo budoucí hlavní opoziční strany v zemi se chtějí ucházet tři muži: Friedrich Merz, Norbert Röttgen a Helge Braun. Půjde již o třetí hlasování o šéfovi CDU od roku 2018, přičemž tentokrát ho má vůbec poprvé vybírat všech 400 tisíc členů strany v rámci hlasování, které začne v prosinci. Je to jeden z důsledků porážky křesťanských demokratů při letošních volbách do Spolkového sněmu. Při nich ztratili po 16 letech prvenství a se ziskem 24 procent dosáhli vůbec nejhoršího výsledku ve svých dějinách. Dosavadní lídr strany Armin Laschet, který byl i jejím hlavním kandidátem na spolkového kancléře, neměl dostatečnou podporu ve vlastních řadách.

Od nového předsedy strany se proto očekává, že bude reprezentovat celé spektrum názorů, které v rámci CDU existuje, dá straně nový směr a připraví ji na návrat do vlády. Bude muset také překlenout rozdíly mezi nejrůznějšími vzájemně soupeřícími skupinami, které už nebude spojovat podíl na moci. Zároveň je ovšem pravděpodobné, že pobyt v opozici může trvat déle než jedno čtyřleté období, třeba i osm let.

‚Starý kartáč se dostane i do zákoutí‘

To může být největším nedostatkem Friedricha Merze, o němž se již od volební porážky hovoří jako o favoritovi na vedení křesťanských demokratů. Nyní 66letý právník byl na sklonku 90. let šéfem poslaneckého klubu ve Spolkovém sněmu a po sporech s tehdy čerstvou šéfkou strany Angelou Merkelovou z politiky odešel. Ani později, když už byla kancléřkou, ji nepřestal kritizovat, například během záchrany eurozóny či migrační krize let 2015 a 2016. I proto nepřestal být oblíbený hlavně mezi konzervativními členy a stoupenci liberální hospodářské politiky.

Merz si své největší manko uvědomuje. „Vím, že nové koště dobře mete, ale starý kartáč se dostane všude, i do rohů a zákoutí,“ naznačil před několika týdny své přednosti na sjezdu mládežnické organizace CDU. Právě stranický dorost ho v minulosti hodně podporoval. Dlouhodobě silný je i ve východním Německu, kde strana při letošních celostátních volbách přišla o mnoho poslanců.

Merz usiloval o předsednické křeslo již dvakrát, poprvé hned po odchodu Merkelové v roce 2018 a pak i letos v lednu. Pokaždé těsně prohrál, přičemž úspěch svých konkurentů Merz prezentoval nezřídka jako výhru stranických elit a funkcionářů. Nyní, když bude rozhodovat celá členská základna, si dělá naděje, že napotřetí by mohl uspět.

Zdá se, že si na přípravě své kampaně dává záležet. Zatímco jeho první dva pokusy budily dojem, že je sólistou, jemuž jde hlavně o sebe, tentokrát hned představil tým nejbližších spolupracovníků. Mají také pomoct zlepšit Merzův obraz, který je kvůli dřívějšímu působení v americké investiční skupině Blackrock i mnohými spolustraníky považován za „bezohledného kapitalistu“.

‚Zelený‘ křesťanský demokrat

Největším Merzovým konkurentem o prvenství pravděpodobně bude 56letý poslanec Norbert Röttgen. I on už kandidoval jednou na předsedu, a to sice v lednu 2020, kdy šel do souboje jako outsider. Mnohé ale překvapil kampaní, kde vsadil na sociální sítě, což mu v době, kdy se Německo nacházelo kvůli pandemii v přísném lockdownu, dost pomohlo.

Oproti Merzovi tehdy zdůrazňoval nutnost, že CDU musí zůstat středovou stranou a nesmí se posunout doprava. I nyní ho považují analytici, jako například Matthias Jung, jehož agentura provádí desítky let průzkumy veřejného mínění, za politika s největší šancí oslovit ztracené voliče, kteří letos v září hlasovali pro sociální demokraty nebo Zelené.

Röttgen, jenž byl v letech 2009 až 2012 ministrem životního prostředí, měl odjakživa pověst „pokrokového“ politika, který je pro urychlený konec jaderných elektráren a rovnoměrné zastoupení žen v politice. S těmito postoji by Röttgen neměl problém uspět na sjezdu, pokud by předsedu volili delegáti. Tentokrát ho ovšem budou vybírat členové CDU. Zde ale platí, že více než polovina z nich je starší 60 let, přičemž mezi nimi výrazně převažují muži, jak upozornil Matthias Jung v rozhovoru pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Manažer koronavirové pandemie

Zatímco s Merzem a Röttgenem se jako s kandidáty na šéfa CDU počítalo, třetí uchazeč je velkým překvapením. Jde o končícího šéfa úřadu vlády, Helge Brauna. Teprve 49letý lékař a anesteziolog patřil v minulých letech k nejbližším spolupracovníkům kancléřky Merkelové. Dlouho se držel v zákulisí a jeho hlavním úkolem bylo koordinovat činnost ministerstev. Během koronavirové pandemie ale začal daleko víc veřejně vystupovat, hlavně když vysvětloval kroky kabinetu v boji s nákazou.

Německé sdělovací prostředky o něm píší jako o jednom z hlavních strůjců vládní koronavirové strategie. Kancléřka podle všeho dala hodně na Braunovy odborné lékařské znalosti. Ačkoli se Merkelová, která sama vedla CDU 18 let, držela v minulých letech, když křesťanští demokraté hledali šéfa, stranou a nikoho přímo nepodpořila, má se za to, že právě Helge Braun je jejím představám zřejmě nejblíže.

Deník Die Welt k tomu uvedl, že příprava Braunovy kandidatury připomínala tajnou operaci. Vykazovala prý téměř spiklenecké prvky, včetně dvou krycích názvů: Jeden z nich údajně byl „Bílý rytíř“, druhý „ABM“, což je zkratka pro anglické „Anybody but Merz“ (Kdokoli jiný než Merz).

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.