Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvMerz zároveň vyzval Rusko k mírovým jednáním.
Agentura DPA označila jeho návštěvu za solidární. Podle vládních zdrojů má Merz v úmyslu ujistit Kyjev o brzkém dodání tisíců stíhacích dronů, které lze použít k boji proti obzvláště rychlým ruským bojovým dronům s proudovým pohonem.
Na pomoc Německo plánovalo uvolnit jednu miliardu eur (zhruba 24,5 miliardy Kč) z již schválených rozpočtových prostředků, dalších 350 milionů eur má směřovat na opravy a obnovu zničených elektráren.
„Dnes jsem odcestoval do Kyjeva, protože Ukrajina v nadcházejících týdnech potřebuje naši plnou podporu. Pokud nebude Rusko zastaveno, jeho válečný stroj se dříve či později obrátí proti nám,“ řekl Merz a poukázal na to, že ruské vojenské jednotky bombardují města, obytné budovy a teplárny.
Podle Merzových slov může prezident Volodomyr Zelensky a celá Ukrajina i nadále počítat s podporou Německa. Německého spolkového kancléře doprovází ministryně hospodářství Katherina Reiche a hospodářská delegace, jejíž součástí jsou vedoucí představitelé společností Siemens Energy, Hensoldt, Diehl Defence, Quantum Systems a dalších podniků.
Kancléř do Kyjeva přijel navzdory varování ruského ministerstva zahraničí, které několik hodin před jeho příjezdem vyzvalo zahraniční návštěvníky a diplomaty, aby město opustili. Moskva je varovala také před pobytem v blízkosti vojenských objektů a vládních budov. Bezpečnostní situace na Ukrajině se podle německé agentury DPA v posledních měsících výrazně zhoršila a útoky dronů stále častěji zasahují také Kyjev.
Německo je finančně i vojensky nejvýznamnějším podporovatelem Ukrajiny, uvádí DPA. Další pomoc ale v Německu čelí rostoucímu odporu, mimo jiné ze strany opozičních stran AfD, Levice a BSW, které posilují po úspěších v nedávných zemských volbách. Merz už ve čtvrtek při projevu v Münsteru zdůraznil, že německá podpora Ukrajině musí pokračovat.
Jde o čtvrtou návštěvu německého kancléře na Ukrajině od začátku ruské invaze v únoru 2022. Merz navštívil Kyjev už loni v květnu, jen několik dní po svém nástupu do funkce. Doprovázeli ho tehdy francouzský prezident Emmanuel Macron, tehdejší britský premiér Keir Starmer a polský premiér Donald Tusk. Čtveřice tehdy z Kyjeva vyzvala Rusko k bezpodmínečnému příměří, k němuž však Moskva nepřistoupila.
Merz nyní doufá, že pokračující vojenský tlak přiměje Rusko zasednout k jednacímu stolu. Nedávné setkání německého ministra zahraničí Johanna Wadephula s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem v New Yorku ale podle něj nepřineslo žádný pokrok. Merz proto tvrdí, že Moskva rozumí pouze „jazyku síly“ a k jednání ji lze přivést jen prostřednictvím jednoty a síly.
