"Vyjádřené přání nebýt udržován při životě uměle je rozhodující," píše se v rozsudku Spolkového nejvyššího soudu v Karlsruhe. Verdikt byl veřejností dlouho očekáván, především kvůli velkému množství podobných případů.
Dcera zemřelé Eriky Kuellmerové uvedla, že její matka v říjnu roku 2002 prodělala krvácení do mozku. Poté už ve vegetativním stavu tehdy jednasedmdesátiletou ženu převezli do léčebny pro dlouhodobě nemocné, kde byla celou dobu napojena na dýchací přístroje.
Eutanázie podle zákonaNěmecké zákony připouštějí takzvanou pasivní eutanazii, tedy zastavení péče zaměřené na umělé prodloužení života. Nižší soud však tehdy vycházel z názoru, že přerušení nebo vytažení kapaček je úmyslným zabitím. Podle nejvyššího soudu je ale rozhodující přání samého pacienta. |
Podle svědectví pozůstalých prý sama Kuellmerová již dříve vyjádřila přání, aby se ji nikdy nesnažili uměle udržovat při životě. Personál nemocnice tuto možnost ale v žádném případě nepřipouštěl. Po pěti letech se tak dcera na radu svého právního zástupce odhodlala a v přítomnosti svého bratra nůžkami přestřihla hadičku z kapačky, píše agentura AFP.
Nemocná žena, i přes snahu zdravotníků, kteří se hned snažili výživu znovu zavést, po dvou dnech zemřela. Podle záznamů "přirozenou cestou".
Advokát rodiny byl rozhodnutím nejvyššího soudu zproštěn rozsudku k podmíněnému trestu vězení na devět měsíců, který mu udělil zemský soud ve Fuldě za údajný pokus o zabití.
Syn pacientky po neúspěchu odpojení a mediální aféře kolem věci spáchal sebevraždu. Dcera pacientky byla zproštěna již v původním procesu s tím, že se k činu nechala "omylem svést" návodem advokáta.
