Pro německé Zelené to byl týden mimořádně dobrých zpráv. Nejenom že po úspěchu při nedávných eurovolbách, kdy dosáhli celostátně přes 20 % hlasů, posílili ve všech průzkumech veřejného mínění. Některé z nich jim dokonce přisoudily těsné prvenství, jiné je viděly shodně na prvním místě s vládními křesťanskými demokraty (CDU) současné spolkové kancléřky Angely Merkelové.
Političtí lídři Zelených, Robert Habeck a Annalena Baerbocková, aktuálně dobývají žebříčky popularity mezi německými politiky. Bodují zejména voláním po přijetí rychlých a zásadních opatření, která by přispěla k větší ochraně klimatu, čímž jdou s dobou.
PETRÁČEK: Zelenými brýlemi. Výsledky eurovoleb slouží jako zkumavka vývoje |
Zároveň květnové volby do Evropského parlamentu potvrdily klíčový trend minulých let: strana Zelených, která začínala své působení v politice na přelomu 70. a 80. let minulého století jako radikální protestní hnutí zaměřené proti zavedeným společenským pořádkům, dnes dokáže úspěšně oslovit i voliče, kteří dosud ve volbách preferovali nelevicové strany.
Stejně tak se změnil i pohled řady velkých německých firem na Zelené. Ještě před deseti lety byla ekologická strana vnímána jako riziko pro konkurenceschopnost německého hospodářství a podnikatelské prostředí v zemi. Dnes se snaží řada z těchto společností bodovat na světových trzích „zelenými technologiemi“, případně takovými, které by byly neutrální vůči klimatu.
Klesá obava z čistě levicové vlády
S odstupem se zdá být ale daleko zásadnější informace, že mezi voliči v Německu roste podpora pro vládní spojenectví Zelených, sociálních demokratů a postkomunistické Levice, takzvané červeno-rudo-zelené koalice (R2G).
Vyplývá to z reprezentativního šetření agentury YouGov, podle něhož by tuhle možnost nyní preferovalo 25 % občanů, zatímco ostatní varianty by měly výrazně nižší podporu. Pro srovnání: pokračování stávající koalice křesťanských a sociálních demokratů (SPD) by si vybralo pouze devět procent dotázaných.
Zároveň si podle téhož průzkumu téměř polovina voličů v Německu přeje, aby Zelení do příštích celostátních voleb, jež se budou konat nejpozději na podzim 2021, nominovali některého ze svých lídrů na pozici kancléřského kandidáta. Spolupředsedu strany Roberta Habecka by podle téhož průzkumu preferovalo 25 % voličů jako příštího kancléře, zatímco naopak šéfku CDU Annegret Krampovou-Karrenbauerovou by chtělo třináct procent dotázaných. Voliči sociálních demokratů by dokonce viděli v čele vlády raději Habecka než některého ze spolustraníků.
Pokud by se tato čísla potvrdila i v příštích měsících, jednalo by se o významnou změnu preferencí německých voličů. Ti totiž dosud čistě levicové vládě Zelených, sociálních demokratů a Levice příliš nakloněni nebyli.
MACHÁČEK: O nástupu zelených a kam to může vést |
Taková koalice dosud vládne v německé metropoli, a to pod vedením sociálních demokratů, anebo ve východoněmeckém Durynsku, kde je hlavní stranou v koalici Levice. Včera bylo navíc oznámeno, že červeno-rudo-zelená vláda vznikne i po volbách v nejmenší německé spolkové zemi, v Brémách.
Jestliže by toto spojenectví nakonec vzniklo, jednalo by se o vůbec první takovouto vládu v některém ze západoněmeckých regionů a v případě úspěchu by to mohlo mít modelový charakter i pro ostatní části Německa.
Mnohé bude záležet na budoucím vývoji dosavadní hlavní strany na německé levici, sociální demokracii. Po rezignaci její předsedkyně Andrey Nahlesové se nachází historicky nejstarší německá strana na důležité křižovatce. Sílí v ní hlasy volající po okamžitém odchodu z vlády, stejně tak i po radikální změně dosavadního směřování doleva.
To by zřejmě znamenalo, že by SPD asi definitivně vzala zpět reformy sociálního státu známé pod označením Agenda 2010, které svého času prosadil i přes odpor ve vlastních řadách poslední sociálnědemokratický kancléř Gerhard Schröder.
