7. července 2018 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Neonacismus je pro mě uzavřená kapitola, říká Němka obviněná z deseti ‚kebabových vražd‘

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 4Diskuse
Beate Zschäpeová před mnichovským soudem. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Beate Zschäpeová před mnichovským soudem. | foto: ČTK

MNICHOV/PRAHA V úterý proběhl soud s údajnou členkou německého neonacistického gangu Národněsocialistické podzemí (Nationalsozialistischer Untergrund, NSU) Beate Zschäpeovou, podezřelou z účasti na deseti rasově motivovaných vraždách. Zschäpeová během procesu prohlásila, že se pravicové ideologie vzdala.

Podle německých státních zastupitelů se coby členka NSU mezi lety 2000 a 2007 podílela na vraždě osmi Turků, jednoho Řeka a německé policistky. Více než pět let trvající proces by měl podle soudců skončit verdiktem 11. července.

Krajně pravicová teroristická skupina NSU je zodpovědná za sérii xenofobních vražd, jejímiž oběťmi byli převážně majitelé menších živností (například zelinářství či prodejen s kebabem) tureckého a kurdského původu. Zavražděni byli za bílého dne pistolí z dílny České zbrojovky vzor 83 s tlumičem. Policie nejprve z tzv. „kebabových vražd“ podezírala zahraniční organizované skupiny zločinců či příbuzné obětí, 4. listopadu 2011 ale odkryla tříčlennou skupinu, v níž kromě Zschäpeové působili Uwe Mundlos a Uwe Böhnhardt.

Ostatní členové gangu se zastřelili

Neonacistické uskupení mělo na svědomí také čtrnáct bankovních loupeží a pravděpodobně i bombardování v Kolíně nad Rýnem, které cílilo na obchodní centrum populární mezi tureckými migranty. Poslední obětí gangu byla německá policistka Michèle Keisewetterová, která zemřela v dubnu 2007 v německém Heilbronnu. Neonacisté stříleli také na jejího kolegu, který utrpěl vážná zranění.

Beate Zschäpeová v soudní síni s právníkz Mathiasem Graselem a Hermannem Borchertem.
Beate Zschäpeová.

Odhalení gangu následovalo po bankovní loupeži v Eisenachu. Mundlos a Böhnhardt byli téhož dne nalezeni mrtví v hořícím karavanu. Policisté označili za příčinu jejich smrti sebevraždu. V karavanu nalezli kromě střelné zbraně, jíž byla spáchána většina vražd, a pistole Keisewetterové také snímky zavražděných, jež byly pořízeny chvíli poté, co zemřeli.

Následně shořel i byt ve Zwikau, kde trojice společně žila pod falešnou identitou. Zapálila jej pravděpodobně právě Zschäpeová. Policie u členů gangu údajně objevila také seznam 88 plánovaných obětí, mezi nimiž se nacházeli různí představitelé tureckých a muslimských skupin a také dva významní členové Německého spolkového sněmu.

Německo bylo v šoku

Odhalení xenofobního motivu vražd německou společností výrazně otřáslo. Kancléřka Angela Merkelová dokonce po nějakou dobu zvažovala zákaz pravicové Národnědemokratické strany Německa (NPD), aby oslabila vliv krajní pravice. Slovní spojení „kebabové vraždy“, které bulvár v souvislosti s těmito událostmi někdy používal, bylo v roce 2011 označeno za „Ne-slovo roku“ a prohlášeno za nevhodné a nehumánní.

Zschäpeová skončila ve vazbě hned v listopadu 2011. V lednu 2013 ji soud označil za hlavní podezřelou ve věci všech deseti vražd a obvinil ji také ze žhářství a bankovních loupeží. Z napomáhání gangu byli obviněni čtyři muži včetně bývalého představitele NPD Ralfa Wohllebena. Proces před mnichovským soudem začal 6. května 2013 a bylo během něj vyslechnuto již 845 svědků a 42 odborníků. Nyní se chýlí ke konci.

Státní zástupce Herbert Diemer ve své závěrečné řeči uvedl, že trvá na tom, aby byla Zschäpeová odsouzena k doživotnímu vězení coby spolupachatelka vražd. Její skupinu označil za lidi, kteří chtěli „připravit půdu odpornému nacistickému režimu“.

‚Nesuďte mě za to, co jsem nespáchala!‘

Čtyřiačtyřicetiletá Zschäpeová naproti tomu vinu odmítá. O vraždách i loupežích se podle svých slov dozvěděla vždy až poté, co se staly. Doznala se pouze k tomu, že zapálila byt ve Zwikau, a ve své závěrečné řeči označila své neonacistické smýšlení za „uzavřenou kapitolu“. Právníci Zschapeové tak požadují, aby byla ve věci vražd zproštěna obvinění, a dodávají, že jejich klientka cítí výčitky svědomí, protože nedokázala zabránit sebevraždám Mundlose a Böhnhardta.

I přesto, že odmítá svůj podíl na vraždách, vyjádřila  Zschäpeová lítost nad oběťmi. „Jsem soucitný člověk a dokázala jsem vidět a cítit zármutek a zoufalství jejich rodin,“ uvedla v závěrečném prohlášení podle agentury Reuters. „Omlouvám se za utrpení, které jsem způsobila,“ dodala. Podle svých slov na další dva vraždící členy gangu chtěla zavolat policii, ale neudělala to, protože vyhrožovali, že se zabijí, a ona na nich byla finančně závislá. „Nesuďte mě prosím za něco, co jsem nechtěla ani nespáchala,“ vzkázala soudcům.

Během čtyř set jednacích dnů mluvila  Zschäpeová před soudem pouze dvakrát. Neměla prý fyzickou ani mentální sílu na to, aby své výpovědi vystavila možnému překrucování a dezinterpretacím.

V uniformách SS jeli do Buchenwaldu

Zschäpeová i oba její komplici pocházeli z východoněmeckého města Jena. Zschäpeová se jako mladá dívka seznámila s o dva roky starším Mundlesem v místním klubu mládeže a navázala s ním romantický vztah. Ve svých devatenácti letech se pak zamilovala do o dva roky mladšího Böhnhardta. Trojice se v průběhu 90. let začala přiklánět k extrémní pravici, pouštěla se do potyček s antifašisty a údajně také podnikla cestu do bývalého koncentračního tábora Buchenwald v podomácku zhotovených uniformách SS. Připojila se nejprve k radikálnímu hnutí Thüringer Heimatschutz a následně si založila vlastní gang.

Útoky NSU byly největším aktem agrese ze strany guerillové skupiny v Německu od dob krajně levicové Frakce Rudé armády, která v roce 1991 údajně zavraždila 34 lidí.

  • 4Diskuse




Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz