Neotřesitelná Merkelová v ohrožení? Na kancléřku vrhá stín špionáž

Když byly minulý týden zveřejněny žebříčky popularity německých politiků, bylo na první pohled všechno jako obvykle: na prvních dvou místech figurovali ministr zahraničních věcí Frank-Walter Steinmeier a kancléřka Angela Merkelová.

Přesto ale šéfka německé vlády na své poměry neobvykle několik procent ztratila. Důvodem je aféra okolo německé zpravodajské služby BND, která už několik týdnů hýbe německou politikou.

Kontroverzní spolupráce Partnerství mezi německou zpravodajskou službou BND a americkou NSA začalo v roce 2002. Tenkrát jejich zástupci podepsali memorandum o porozumění, které umožnilo Američanům využívat odposlouchávací stanici BND v bavorském Bad Aiblingu. Dohoda zněla, že stanice bude využívána podle německého práva a takto získané poznatky budou využívány k boji proti terorismu, zejména pak k zachycování komunikace členů hnutí Taliban a teroristické sítě al-Káida. Americká NSA kromě toho dodávala německým zpravodajcům software, tzv. selektory, které umožňují sledování firem podle jejich názvů, dále telefonní čísla nebo IP adresy a jejich komunikaci. Němečtí zpravodajci tyto informace zadávali do svých počítačů a získané výsledky sdíleli s Američany. Německá rozvědka si ale všimla, že NSA nechala mapovat komunikaci evropských zbrojních koncernů.

V dubnu totiž vyšlo najevo, že rozvědka údajně řadu let pomáhala americké Národní agentuře pro bezpečnost (NSA) při sledování evropských zbrojních firem, stejně tak jako například vysokých úředníků Evropské unie nebo francouzské vlády.

Politickou odpovědnost za činnost tajných služeb nese úřad spolkové kancléřky, tzn. nejužší okruh lidí okolo Merkelové.

Pryč zpod vlivu silnějšího

Kauza už začíná ohrožovat i vládu velké koalice tvořenou Křesťanskodemokratickou unií (CDU) kancléřky Merkelové a sociálními demokraty (SPD).

Menší koaliční partner na kancléřku tlačí, aby její úřad předal parlamentu seznam hesel, podle kterých sbírala německá tajná služba informace, jež pak předávala NSA.

A olej do ohně přilil i bývalý sociálnědemokratický kancléř Gerhard Schröder, který v rozhovoru pro deník Bild prohlásil, že „není přece možné, aby německá tajná služba dávala k dispozici data, která napomáhají k výzvědné činnosti na úkor německých firem nebo spřátelených vlád“.

Merkelová je přitom v obtížné situaci. Pokud nepředá parlamentu požadované informace, nedodrží svůj vlastní slib, že udělá vše pro objasnění aféry.

Když je ale dá k dispozici, riskuje tím vážné poškození vztahů s USA. Jak totiž naznačují první reakce z americké strany, Washington k tomu zelenou nedá. Důvod je prostý: NSA by tím odkryla své karty a ukázala, o jaké informace američtí zpravodajci nejvíc stojí.

Angela Merkel under pressure to reveal extent of German help for US spying http://t.co/EwkX6Ci5pK

— The Guardian (@guardian) 18. květen 2015

Německá opozice, kterou tvoří Zelení a strana Levice, je připravena využít všech možností, které jí dává ústava. A tak je pro případ, že by Merkelová seznamy poslancům nepředala, připravena podat žalobu před německým ústavním soudem, který by mohl kancléřku přinutit, aby seznam zveřejnila.

Američané protišpionážní dohodu nechtějí

Důvěryhodnost šéfky německé vlády je ale v sázce i z jiného důvodu. Když se totiž na podzim 2013 objevily informace, že Američané dlouho a systematicky odposlouchávali mobilní telefony světových politiků, mimo jiné i Merkelové, její vláda slíbila, že uzavře s Američany speciální dohodu. Ta by měla zabránit tomu, aby se němečtí občané stali předmětem výzvědné činnosti amerických tajných služeb.

Zemřel špion, jemuž se stýskalo. Tajemství Švédska směnil za peníze Sovětů

V Německu bylo tenkrát krátce před volbami a hrozilo, že zpráva o aktivitách NSA ještě víc posílí již beztak výrazné protiamerické nálady veřejnosti a ovlivní volby v neprospěch Merkelové a jejích křesťanských demokratů. Právě kancléřka vždy připomínala, jak důležité je pro Německo spojenectví s USA.

Proto přišel tehdejší šéf úřadu kancléřky a jeden z jejích nejbližších spolupracovníků Ronald Pofalla s tvrzením, že Spojené státy nabídly Německu uzavření příslušné protišpionážní dohody.

Jak ale ukázaly rešerše listu Süddeutsche Zeitung, z Washingtonu nikdy taková nabídka nejenže nepřišla, ale ze zveřejněné důvěrné e-mailové komunikace vyplývá, že americká strana na podobnou dohodu nikdy nepřistoupí.