Od počátku protestů před více než třemi týdny v Bolívii zahynulo deset lidí. Předcházející bilance hovořila o sedmi. Agentura AFP ve čtvrtek informovala o smrti 20letého muže, kterého zasáhla střela při střetech Moralesových příznivců s policií ve městě Yapacaní, asi 450 kilometrů jihovýchodně od metropole La Paz. Podle agentury DPA další muž zahynul ve stejné oblasti.
Bolívie má dočasnou prezidentku, USA ze země stahují zaměstnance |
Prozatímní prezidentka Áňezová už jmenovala nové členy vlády i nové nejvyšší velitele armády.
„Tleskám bolivijské prozatímní prezidentce Jeanine Áňezové, že na sebe vzala tuto roli v době, která přináší velkou zodpovědnost a v níž je třeba v Bolívii obnovit pořádek a zachovat civilní vedení,“ napsal na twitteru ministr zahraničí USA Mike Pompeo. Jako o „prozatímní ústavní prezidentce“ o Áňezové už před Pompeem hovořil i Michael G. Kozak, který má na americkém ministerstvu zahraničí na starosti západní polokouli.
Bývalý prezident Morales, který nyní pobývá v mexickém exilu, ve čtvrtek - ještě před Pompeovým prohlášením - na twitteru rozhodnutí Spojených států uznat senátorku Áňezovou prozatímní prezidentkou odsoudil.
„Státní převrat, který působí smrt mých bolivijských bratrů, je politickým a hospodářským spiknutím, které vychází ze Spojených států,“ uvedl exprezident. Situaci v Bolívii přirovnal k situaci ve Venezuele, kde Spojené státy a řada dalších zemí světa uznaly místo autoritářského prezidenta Nicoláse Madura prozatímní hlavou státu Juana Guaidóa.
Město La Paz, které je administrativním centrem Bolívie, se podle Moralese změnilo „v tábor vojenské a politické represe“. „Ti, co říkali, že bojují za demokracii, instalovali vojenskou diktaturu,“ dodal.
Morales na twitteru vyzval k „národnímu dialogu“. „Pokud mohu svou přítomností přispět k mírovému řešení, které zastaví násilí..., pro svou milovanou Bolívii to udělám,“ napsal bývalý prezident, a znovu tak naznačil, že by se mohl do vlasti z exilu vrátit.
V rozhovoru poskytnutém listu El País Morales řekl, že je nadále prezidentem Bolívie, neboť parlament jeho rezignaci nepřijal ani neodmítl. To, že se „tato paní“ prohlásila prezidentkou, je v rozporu s bolivijskou ústavou, dodal Morales s odkazem na Áňezovou.
Dlouholetý bolivijský prezident Evo Morales byl v říjnu zvolen na další funkční období, což vyvolalo masivní protesty. Socialistického prezidenta následně policie a armáda donutily k demisi a on se uchýlil do Mexika. Prozatímní hlavou státu se prohlásila druhá místopředsedkyně Senátu Áňezová, kterou ve funkci potvrdil i ústavní soud. Nyní chce prezidentka uspořádat nové volby hlavy státu.
jrm
