Pondělí 6. července 2020Den upálení mistra Jana Husa 24 °C dešťové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Norská vláda přemýšlí, zda se při pandemii neměla vydat švédskou cestou. Rozhodoval strach, přiznala premiérka

Norská premiérka Erna Solbergová. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Norská premiérka Erna Solbergová. | foto: Reuters

OSLO Norská vláda v posledních dnech bilancuje důsledky opatření, která zavedla kvůli šířící se pandemii koronaviru. Kabinet premiérky Erny Solbergové zvažuje, zda byly všechny restrikce nutné a sama premiérka uznala, že se možná bez některých z nich dalo obejít. Připustila, že některá rozhodnutí udělala ze strachu.

Norská premiérka Erna Solbergová vystoupila v místní televizi, kde bilancovala fungování a užitečnost opatření přijatých v návaznosti na šířící se pandemii nemoci covid-19. Z jejích vyjádření bylo patrné, že Norsko zašlo s přísnotí vládních nařízení až moc daleko. „Bylo nutné zavřít školy?“ položila si sama Solbergová zásadní otázku: „Možná ne,“ odpověděla si.

Právě zavření škol bylo jedním z těch nejtvrdších opatření, ke kterým vlády jednotlivých států včetně Norska postupně sáhly. „Zřejmě jsem přijala rozhodnutí na základě strachu,“ připustila Solbergová ve vysílání norské televize a dala tak vzpomenout na hrozivé scénáře, které byly ve hře na základě vývoje pandemie například v Itálii.

Norská předsedkyně vlády přitom není první, kdo v této severské zemi otevřel téma potenciálně přehnaných opatření. Kromě uzavřených škol museli lidé na jejich základě pracovat z domova, omezení dopadlo i na hromadné akce či setkávání lidí na veřejnosti.

V Německu přitom podle nedávné studie mělo právě uzavření škol (a omezení pohybu obyvatel) největší vliv na zpomalení šíření nákazy koronavirem. Pracovníci Ústavu pro výzkum pracovního trhu (IAB) ve zveřejněné studii naopak uvedli, že uzavření restaurací, obchodů, kadeřnictví a dalších podobných zařízení žádný větší efekt na zpomalení pandemie nemělo.

Norský instiut veřejného zdraví (NIPH) ale začátkem května přišel s informací, že v době zavedení restrikcí ze strany vlády 12. března bylo reprodukční číslo v zemi na hodnotě 1,1 (to znamená, že jeden infikovaný člověk nakazil v průměru 1,1 dalších lidí, pozn. red.). Jen o týden později, tedy 19. března, už spadla hodnota reprodukčního čísla pod klíčovou úroveň 1,0, upozorňuje deník The Telegraph.

„Ze současného zpětného hodnocení postupu vlády vychází, že jsme možná mohli dosáhnout stejného výsledku a zabránit velkým ekonomickým dopadům, kdybychom místo úplného uzavření praktikovali spíše volnější režim, který by byl založený na pravidelných kontrolách příznaků a nakažlivosti,“ uvedla generální ředitelka NIPH Camilla Stoltenbergová, sestra šéfa NATO Jense Stoltenberga.

Zahraniční média upozorňují, že Norsko zvládlo pandemii skvěle. Minulý pátek už bylo například kvůli nemoci covid-19 v nemocici posledních 30 lidí, z nichž pouze pět potřebovalo plicní ventilaci. Úřady pak ohlásily za celý minulý týden pouze jednu oběť. Úmrtnost se v obyvatelstvu pohybuje kolem 44 lidí na milion obyvatel, což je zhruba desetkrát méně než v sousedním Švédsku.

Podobně jako v jiných státech ale byly ochráněny lidské životy za cenu obrovských ekonomických a sociálních dopadů. Expert, kterého citoval deník The Telegraph, uvedl ve své analýze, že ekonomické dopady se pohybovaly okolo 27 miliard norských korun (zhruba 67,34 miliard Kč) měsíčně. Nakaženo přitom bylo podle současných statistik pouze zhruba 0,7 procenta obyvatel. 

Při další vlně mírnější postup

Experti tak nyní uvádějí, že pokud by přišla potenciální druhá vlna pandemie, měla by vláda v Norsku přijmout mnohem mírnější opatření a vyhnout se plošnému uzavírání. „Doporučujeme mnohem mírnější postup,“ uvedl šéf národní komise odborníků Steinar Holden, profesor ekonomie na University of Oslo pro nedělní vydání The Sunday Telegraph. „Pokud druhá vlna přijde, měli bychom začít individuálními opatřeními zaměřenými na lokální ohniska. Rozhodně se musíme vyhnout uzavírání na národní úrovni,“ dodal.

Švédsko nezvolilo nejlepší strategii, připustil strůjce ignorace viru. Příště chce postupovat jinak

Norsko v tuto chvíli využívá strategie chytré karantény a mohutného testování. Používá trasování a potenciálně nakaženým lidem nařizuje domácí izolaci. Za každou cenu už se chce ale vyhnout přísným plošným restrikcím. Pokud tato varianta selže, navrhují odborníci při druhé vlně snahu spíše o zbrzdění nákazy než úplné zastavení (respektive by nemuselo být nutné srazit reprodukční číslo pod hodnotu 1,0, ale spíše ho udržet na nějaké rozumné úrovni).

„Pokud podobně přísné restrikce trvají moc dlouho, tak jsou ekonomické dopady daleko horší, než ty zdravotní v případě promoření populace. Plošné uzavírky ekonomiky jsou strašně drahé,“ uvedl Holden. Podle expertů by tak byla strategie zbrzdění šíření mnohem levnější (v přepočtu v řádech stovek miliard korun českých), ale přibylo by zhruba 3000 mrtvých. To vše za předpokladu, že do roku 2023 nevznikne účinná vakcína.

,

Na podzim může přijít katastrofa, varuje bývalý viceguvernér centrální banky

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Patří mezi nejtalentovanější a nejznámější ekonomy v Česku. V pouhých 32 letech se stal viceguvernérem České národní...

Velké srovnání cen zubařských zákroků. V regionech se liší i o tisíce

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Stomatologie je už léta oborem, v němž pacienti musí hodně platit. Pomalu se to ale mění. Akutní péče je díky větší...

Radit lidem, aby během pandemie seděli doma, byla chyba, říká Pavel Pafko

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Zdůrazňuje, že není žádný king, ani se nepovažuje za mimořádně talentovaného. Pavel Pafko prý jen pracoval víc než...

SOUTĚŽ: Vyhrajte hodnotné vouchery na spodní prádlo z Trenýrkárny
SOUTĚŽ: Vyhrajte hodnotné vouchery na spodní prádlo z Trenýrkárny

Vybavte se na léto sexy prádlem nebo pohodlnými trenýrkami díky voucheru do e-shopu Trenýrkárna.cz.