Saúdská Arábie bombarduje Jemen. Útočí na rebely, ale umírají civilisté |
Letecké údery mířily na pozice šíitských povstalců, kteří Saná ovládají od začátku roku. Vláda už tu nesídlí, neboť Jemen se jako stát už prakticky rozpadl.
Přesto Rijád vyhověl volání o pomoc prezidenta Abdar Rabbúa Mansúra Hádího (jenž musel prchnout i ze svého posledního útočiště na jihu země) a vojensky se jal „bránit legitimní vládu Jemenu“. Podle panarabské televize al-Arabíja nasadil stovku letadel a se svými spojenci (desítka států) chystá i pozemní operaci se sto padesáti tisíci vojáky.
Jen o blaho jemenské vlády ale Rijádu pochopitelně nejde. Důvodem je stále sílící vliv šíitských kmenů, které v chaosem zmítaném Jemenu získávají stále větší území. Nakonec metropole Saná v jejich rukách je výmluvným příkladem.
Nepřítel za humny
Král je mrtev, ať žije chaos. Stín Saúdské Arábie halí Blízký východ |
A sunnitská Saúdská Arábie znervózněla. Přímo za dveřmi totiž tuší úhlavního nepřítele číslo jedna: šíitský Írán.
Jemen je už dlouhodobě místem, kde se tito dva náboženští a regionální rivalové střetávají, v poslední době stále ostřeji. Teherán sice popřel, že by měl na vzestupu šíitských povstalců v Jemenu podíl, podle drtivé většiny expertů je však opak pravdou.
„Iránská podpora šíitů v Jemenu je zcela jednoznačná. Otázkou pouze zůstává, jakou přesně má podobu. Zda jsou na místě fyzicky přítomni íránští operativci a jak moc situaci řídí. To není možné zjistit kvůli chaosu, jenž v zemi vládne. Írán však jemenské povstalce podporuje finančně a vojensky je cvičí na svém území. To je fakt, který není žádnou novinkou. Obecně se snaží o oslabení Saúdské Arábie a to se mu v Jemenu daří velmi dobře,“ řekl LN politolog a odborník na islámský svět Josef Kraus z Univerzity obrany.
Šíitský půlměsíc
Vojenská ofenziva Saúdské Arábie nesouvisí jen s Jemenem. Je součástí boje proti širšímu fenoménu – vytváření takzvaného šíitského půlměsíce.
Zjednodušeně řečeno jde o vzestup šíitského vlivu a tím pádem i moci Íránu. Od americké invaze posílili šíité také v Iráku, Libanon do značné míry kontroluje šíitské hnutí Hizaballáh a v Sýrii je stále u moci šíitská odnož alavitů. Hrozba, že by i Jemen přešel pod správu této islámské sekty, vyvolává ve státech Perského zálivu paniku.
Oprávněně. Jako další by mohl následovat Bahrajn (kde sunnitská menšina vládne šíitské většině). Navíc i sama Saúdská Arábie má na svém území šíity. Hlavně ve východních provinciích bohatých na ropu, kde občas dochází k útokům. Intervenci v Jemenu tak lze chápat i jako snahu zažehnat vlastní bezpečnostní riziko.
  |
A v neposlední řadě je tu ještě takzvaný Islámský stát, kde se opět hraje o prazákladní rozkol islámu. „Minimálně z pohledu samozvaného islámského chalífátu je konflikt v Sýrii a Iráku postaven jako boj proti šíitům,“ tvrdí Kraus.
„V Iráku někdy lidé neváhají označit za hlavní město Teherán,“ dodává Kraus s tím, že rivalita mezi Íránem a Saúdskou Arábií znovu ožívá i zde.
