Konstantinopolský patriarcha Bartoloměj včera dorazil na řeckou Krétu, kde se měly ve čtvrtek sejít hlavy všech světových pravoslavných církví. Neučinily tak od 11. století, kdy se křesťanská církev rozdělila na západní katolickou a východní pravoslavnou. Neučiní tak ani teď.
„Pravoslavná církev celého světa hodlá na Krétě vykonat první krok směrem k historické jednotě,“ stojí v prohlášení tiskové služby pravoslavného sněmu. „Svatý a Velký sněm se stane prvním shromážděním nejvyšších představitelů pravoslavných církví z celého světa za posledních tisíc let.“
‚Moskva v roce 2043? Pustina zničená Ukrajinci, islamisty a homosexuály‘ |
Jenže naděje na to, že koncil bude skutečně plnohodnotný a budou na něm zastoupeny všechny hlavy autokefálních pravoslavných církví, padla tento týden. Ta největší – ruská, která reprezentuje desítky milionů věřících – se nezúčastní. Moskevský patriarchát to oznámil v pondělí.
Stejně jako církve bulharská, gruzínská, srbská a antiochijská požadoval odložení sněmu. Jenže konstantinopolský patriarcha Bartoloměj, který je v rámci ortodoxní hierarchie formálně „první mezi rovnými“, odklad odmítl.
Velká rána
Je to velká rána pro ty, kteří se snaží demonstrovat, jakou je pravoslaví v současném rozháraném světě mravní oporou a jak umí vystupovat jednotně. Vždyť témata sněmu se projednávala celých padesát let.
Jenže teď se představitelé antiochijského patriarchátu rozhodli nepřijet na Krétu proto, že nechtějí sedět u jednoho stolu s kolegy z patriarchátu jeruzalémského. Nemohou se dohodnout, komu patří pravoslavní věřící v Kataru. Jako kdyby šlo o miliony duší. Bulharští pravoslavní jsou zase nespokojeni se zasedacím pořádkem – nelíbí se jim, že v čele stolu bude patriarcha Bartoloměj, neboť se ostatní budou cítit podřízeni.
  |
Podle Andreje Děsnického, ruského religionisty a publicisty, je zřejmé historické soupeření dvou center pravoslavného světa – moskevského a konstantinopolského patriarchátu. První představuje nejpočetnější obec, druhý tu nejstarší pravoslavnou tradici. Zatímco Bartoloměj touží vstoupit do historie jako sjednotitel pravoslavných a také ten, kdo sblížil ortodoxní a katolickou církev, Moskva smíření odmítá.
Jednak nechce ustoupit ukrajinským pravoslavným, které pokládá za součást své obce, zatímco kyjevský patriarchát se moskevskému podřizovat nehodlá. Ale ani sbližování s Římem není Rusům po chuti.
Spory kolem kalendáře
„Slovanští pravoslavní nejsou zvyklí o čemkoli diskutovat (...), jenže je jasné, že středověké mechanismy, uzákoněné pravoslavnými, dnes, ve 21. století, nemohou fungovat,“ tvrdí Děsnickij. A tak se očekávalo, že bude konečně modernizováno uzavírání církevních sňatků nebo upraven kalendář, kterým se část pravoslavných odděluje nejen od zbytku křesťanského světa, ale i od těch ortodoxních církví, které v roce 1923 přijaly kalendář gregoriánský. Moskva ale trvá na juliánském a měnit nic nechce.
Putin na posvátné hoře Athos. Prezident oslavoval pravoslavné ruské mnichy |
Osud sněmu zpečetila návštěva moskevského patriarchy Kirilla a ruského prezidenta Vladimira Putina na svaté hoře Athos, kde existuje svérázná mnišská republika. Konzervativní duchovenstvo se vyslovilo proti sněmu – prý kvůli programu. Připravoval se sice půl století, ale moskevský patriarchát ho navrhl změnit během několika dnů.
