Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

'Neviditelné dítě'. K utrpení týraného chlapce zůstalo okolí slepé

Svět

  7:00
COVENTRY - Surové bití, odepírání potravy, věznění, agresivní nadávky. Takové byly výchovné metody rodičů čtyřletého Daniela Pelky. Se zuboženým chlapcem přicházeli do styku učitelé, lékaři, policisté i sociální pracovnice. Pomocnou ruku mu však nepodal nikdo. Rodiče ho nakonec utýrali k smrti.

Komponovaná fotografie zachycuje malého Daniela (uprostřed), špinavou matraci, na níž musel spát (vlevo), dveře s odmontovanou klikou, za kterými byl držen (nahoře) a počítačovem vytvořený snímek jeho těla pokrytého modřinami foto: Reuters

Daniel Pelka žil v anglickém městě Coventry se svou matkou Magdalenou Luczakovou a otčímem Mariuszem Krezolkem. Říci, že rodiče péči o něj zanedbávali, by byl bohapustý eufemismus. Chlapec byl dennodenně vystaven surovému násilí: matka s otčímem ho věznili ve špinavé komoře, každý den ho bili a místo tolik potřebných potravin jej nutili pojídat sůl. S oblibou mu rovněž drželi hlavu pod vodou, dokud dítě neomdlelo. Daniel zemřel v loňském březnu ve věku čtyř let. Příčina? Prudký úder do hlavy.

ČTĚTE TAKÉ:

Luczakovou a Krezolka letos britský soud poslal na 30 let do vězení. Zpráva, již tento týden vydala instituce CSCB (Coventry Safeguarding Children Board), však naznačuje, že mnozí z viníků Danielovy smrti jsou stále na svobodě. Dokazuje totiž, že všichni, kdo s chlapcem přišli do styku, ať už šlo o pedagogy, lékaře či sociální pracovníky, jeho utrpení přehlíželi, v horším případě se k němu vědomě obrátili zády.

Jako z koncentračního tábora

Během soudního procesu s Luczakovou a Krezolkem zaznělo, že Daniel před svou smrtí připomínal oběti koncentračních táborů. Chlapec, kterého rodiče týrali hlady, si nedostatek jídla pokoušel vynahradit ve školce, kde kradl jiným dětem obědy. Místo toho, aby učitelé zapátrali po příčině jeho neustálé touhy po cizím jídle, vyřešili problém značně jednodušším způsobem: krabičky s obědy začali zamykat. Hlouběji se nezabývali ani modřinami a šrámy, které Danielovo tělo pokrývaly. Spokojili se se slovy Luczakové, která rány sváděla na nehody.

Stejnou, ne-li horší míru lhostejnosti, projevili lékaři. Nehodu jako vysvětlení akceptovali i doktoři, kteří Daniela ošetřili poté, co jej rodiče přivedli do nemocnice se zlomenou rukou a řeznou ranou u oka. Pediatrička, která chlapce vyšetřila necelý měsíc před jeho smrtí, vysvětlila jeho extrémní vyhublost střevními parazity.

Toho, že v domácnosti Danielových rodičů není něco v pořádku, si sice povšimli aspoň sousedé, kteří opakovaně zavolali policii, ani ta však chlapci nepomohla. Podle vyšetřovací zprávy policisté byt navštívili téměř třicekrát, mnohdy v doprovodu sociálních pracovníků. Chlapcova smrt dokazuje, že zbytečně.

Totální selhání systému

Zpráva o případu Daniela Pelky tak v důsledku konstatuje naprosté selhání systému. Přiznává sice, že jistou roli sehrála i jazyková bariéra (Danielovým mateřským jazykem byla polština a anglicky příliš dobře neuměl), nicméně upozorňuje na to, že profesionální pracovník by měl zneužívání dítěte rozpoznat i bez jediného slova. A neprodleně proti němu zasáhnout. Příslušné zodpovědné osoby však chlapce přehlížely, jako by byl neviditelný.

"Kdyby profesionálové pátrali hlouběji a věnovali více pozornosti tomu, co se s chlapcem děje, byl by Daniel lépe chráněn před lidmi, kteří ho zabili," shrnul výsledky vyšetřování autor zprávy Ron Lock. "Většinu času se (Daniel) musel cítit naprosto osamělý a bezcenný. Matka a otčím se k němu chovali nelidsky a jeho bezmoc musela být zdrcující," dodal.

Případ v zemi vyvolal veřejnou debatu o tom, jak podobným tragédiím do budoucna zabránit. Jedním z navrhovaných řešení je i povinné ohlašování týrání dětí zodpovědným autoritám. 

Autor:
Témata: smrt, lékař, jídlo, Coventry