Emmanuel Macron se několik týdnů potýkal s protesty tzv. žlutých vest v ulicích Paříže. Jeho pondělní proslov měl uklidnit situaci, připomenout běsnícím Francouzům, že prezident je na jejich straně. To se však podle téměř všech velkých francouzských médií Macronovi nepodařilo.
Ztracená dekáda v zemi odborů a stávek. Macron platí za odvahu k nutným reformám |
Jeho třináctiminutový projev k národu z Elysejského paláce, ve kterém slíbil navýšení minimální mzdy o sto eur či daňové zvýhodnění a třinácté platy, však nepřinesl kýžený úspěch.
Mluvčí „žlutých vest“ Éric Drouet dokonce podle středopravicového deníku Le Figaro okamžitě reagoval větou: „Uvidíme se v sobotu.“ Tím tak dal jasně najevo nespokojenost s návrhy prezidentových ústupkům davů.
Le Figaro se v úvodníku táže, zda již dříve oznámené upuštění od zvýšení daně z pohonných hmot a Macronův pondělní projev budou k zastavení revolty stačit. „Obecně vzato, jeho projev nikoho nepřesvědčil,“ píší noviny.
  |
Podle středolevicového deníku Le Monde se na Macrona snesla kritika od krajní levice až po krajní pravici. Současný lídr Francie je prý považován za „prezidenta bohatých“, který se „naprosto odcizil od Francouzů.“ Zásadní však podle deníku je nedostačující šíře nabídnutých opatření.
„Ani jednou se nezmínil o nějaké zásadní změně a nezpochybnil filozofii své politiky, naopak trval na tom, že je potřeba pokračovat v transformaci země prostřednictvím reformy státu,“ uvedl deník. Autoři ale připomínají, že se pravá nálada ve společnosti ukáže až nadcházející sobotu podle množství nespokojenců v ulicích.
Zvýšení minimální mzdy
V projevu k národu avizoval mimo jiné zvýšení minimální mzdy o sto eur měsíčně od ledna příštího roku či vyjmutí důchodců, kteří dostávají méně než 2000 eur měsíčně (52 tisíc korun), ze zvýšení sociálních odvodů. Dosud se výjimka týkala jen důchodců s příjmem pod 1200 eur. Odměna zaměstnanců za přesčasy by neměla podle Macrona od ledna podléhat zdanění.
Zaměstnavatelé, kteří si to mohou dovolit, by měli podle prezidenta přispět k řešení napjaté situace a vyplatit svým zaměstnancům na konci roku prémii. Přislíbil, že by takovou mimořádnou výplatu stát nezatížil žádnými daněmi ani odvody.
Podle zastánců Macronovy politiky však prezidentovy kroky mohou být „začátkem pochopení a touhou vyjít společně z krize“. Francie totiž dlouhodobě potřebuje reformu pracovního trhu, ale také ořezání sociálního státu. To, že prezident ustoupil a nabídl jako řešení právě prohloubení sociální pomoci, mu však podle pravicového deníku La Croix příliš nepomůže a v budoucnu přinese další problémy.
