Do zpoplatněné zóny spadá část Manhattanu jižně od Central Parku, kde se nachází i Empire State Building a Times Square. Platit se bude i při průjezdu finanční čtvrtí kolem Wall Street i čtvrtěmi Soho a Chelsea.
Zavedení poplatku začala prosazovat guvernérka státu New York, demokratka Kathy Hochulová, už před dvěma lety a setkala se s velkým odporem. Hochulová pak od politicky nepopulárního návrhu upustila, protože se bála, že negativně ovlivní newyorskou ekonomiku. Po volbách v listopadu se rozhodla, že poplatek zavede, ale oproti původnímu plánu nižší.
Zastánci mýtného argumentují, že se díky němu zkrátí dopravní zácpy a vybrané peníze se využijí na modernizaci hromadné dopravy. Hochulová prohlásila, že aby bylo částky dosaženo, bude se muset poplatek několikrát zvýšit. V roce 2031 by měl činit 15 dolarů.
Poplatek se bude vybírat ve formě mýtného. Méně něž řidiči osobních aut zaplatí motorkáři a naopak více řidiči nákladních vozidel a autobusů. Mýtu se nevyhnou ani taxikáři. Cestující jim však přispějí povinným příplatkem ve výši 75 centů až 1,5 dolaru.
Poplatky se dostaly už i k soudu. Federální soudci na nich však neshledali nic protiprávního. Mýtné se řešilo i u soudu v sousedním státu New Jersey. Ten také odpůrcům nevyhověl, přestože 11 hodin argumentovali tím, že poplatek negativně ovlivní životní prostředí v přilehlých oblastech.
Místní republikáni už požádali Trumpa, aby zasáhl. Budoucí prezident slíbil, že systém zruší hned po nástupu do úřadu. Nejdřív ale musí přijít na to, jak to udělat.
Podle společnosti INRIX, která se zabývá analýzou dopravních dat, New York už druhý rok po sobě patří mezi dopravně nejvytíženější městské oblasti na světě. INRIX v loňském prvním čtvrtletí naměřila, že v ranní špičce jezdila auta po Manhattanu rychlostí 17 km/h.
