Hlavní záminkou k rozpoutání války bylo od Němců nafingované polské přepadení vysílače v Hlivicích. „Kolem 20.00 byla vysílací stanice v Hlivicích obsazena polskou bojůvkou. Poláci násilím vtrhli do budovy. Podařilo se jim přečíst výzvu v polštině a částečně v němčině,“ informovala 31. srpna o napadení vysílače v Hlivicích říšská tisková agentura DNB s tím, že na místě zůstalo mnoho mrtvých. Píše autor Janusz Piekalkiewicz v knize Polské tažení: Hitler a Stalin rozbíjejí Polskou republiku.
Operaci v Hlivicích ale ve skutečnosti provedla speciální skupina příslušníků SS převlečených do polských uniforem. „V mé přítomnosti Müller (šéf gestapa) projednával plány pohraničního incidentu, ve kterém se měl předstírat útok polských vojáků na německé,“ vypověděl bývalý důstojník SS a vedoucí oddílu, který přepadení provedl, Alfred Naujocks na Norimberském procesu. „Němci celou operaci zosnovali jako záminku k útoku na Polsko,“ konstatoval pro Lidovky.cz historik Vojtěch Šustek.
  |
Historik Petr Kaňák doplnil, že k zámince pro napadení Polska Němci použili stejné postupy jako při rozbití Československa. „Německo vedlo masivní propagandistickou kampaň organizovanou ministerstvem propagandy. Ta plnila, stejně jako v průběhu Československé krize v září 1938, německá média desítkami smyšlených informací o údajných polských útocích na německé území a proti německé menšině v Polsku,“ řekl Kaňák.
Vrchní velitelství wehrmachtu v reakci na incident v Hlivicích informovalo, že po vyčerpání všech mírových cest budou Němci situaci ohledně Polska řešit silou.
Válka začíná
„Dne 1. září ve 4.45 zahájil obrněnec Schleswig-Holstein (německá bitevní loď zakotvená v gdaňském přístavu) bombardování Westerplatte,“ hlásil podle historických pramenů Henryk Sucharski, pod jehož velením se Westerplatte bránilo až do 7. září.
Role Heydricha v rozpoutání války? Pojal to jako svůj osobní úkol, přípravou byl posedlý, říká historik |
O pár minut později zaútočily německé jednotky SA na budovu polské pošty v Gdaňsku. „Westerplatte stejně jako polská pošta v Gdaňsku měly symbolický charakter. Nebylo možné oslavovat připojení Gdaňska k Říši bez likvidace těchto míst symbolizujících polskou přítomnost. Souběžně navíc začaly i bojové akce na ostatních úsecích fronty,“ řekl pro Lidovky.cz odborník na dějiny 20. století Jiří Friedl z Historického ústavu Akademie věd České republiky. Celá válka s Polskem pak podle něj měla exterminační charakter. „Němci se v září dopouštěli zločinů jak na civilním obyvatelstvu, tak na zajatých polských vojácích,“ dodal.
V 6:45 dopadly první bomby na Varšavu, hlavní město Polska. Okolo sedmé hodiny se nad vesnicí Nieporet nacházející se severně od Varšavy střetly polské stíhačky s německými bombardéry. „Všichni věděli, že existuje něco jako válka, celé léto se jen čekalo, kdy Němci konečně přijdou. Samotné bombardování nemohlo znamenat nic jiného,“ uvedl pro polský tisk pamětník Wacław Bańkowski. Podle Friedla Němci měli takovou leteckou převahu, že jí Poláci nemohli čelit a značnou část polských letadel zničily nálety.
Hitlerův projev
Boje pokračovaly a v deset hodin dopoledne se na scéně objevil říšský kancléř Adolf Hitler. „Minulou noc proběhlo čtrnáct hraničních incidentů, tři byly celkem závažné. Proto jsem se rozhodl mluvit s Polskem stejným jazykem, jaký oni používali vůči nám minulé měsíce. Od 5.45 opětujeme palbu,“ řekl Adolf Hitler a záměrně mluvil o čase 5.45 namísto 4.45, aby to vypadalo, že Němci válku nezačali.
Tím ale jeho proslov nekončil. „Budu pokračovat v boji, bez ohledu na to, proti komu, dokud nebude zajištěna bezpečnost a práva Říše. Slovo, které jsem se nikdy nenaučil, je kapitulace,“ burcoval Hitler s ujištěním, že listopad 1918 se v německých dějinách nebude opakovat.
Projev Adolfa Hitlera v říšském sněmu 1. září roku 1939.
Od druhé hodiny odpoledne pak němečtí letci prováděli další nálety na polské strategické cíle, například na válečný přístav Gdyně – Oksywie. Zhruba ve stejnou dobu došlo k legendou opředenému boji mezi německými strážemi a 18. hulánským plukem z Pomořanské jezdecké brigády.
Podle Friedla je ale celá legenda – útok polských hulánů s šavlemi a kopími proti německým tankům – mýtus, který vytvořila německá propaganda. „Základ legendy spočívá v útoku polské jízdy u obce Krojanty, kde Poláci zcela opodstatněně zaútočili na koních proti německé pěchotě. Pak se tam ale najednou objevily tanky, o kterých Poláci nevěděli, a ty samozřejmě jezdce smetly. Nikdy ale žádný polský velitel nevydal rozkaz svým vojákům, aby sedli na koně, tasili šavle a vyrazili proti blížícím se tankům,“ vysvětlil Friedl.
Ultimátum Francie a Velké Británie
Boje na mnoha místech Polska pokračovaly i po zbytek odpoledne. Poláci se za cenu velkých ztrát snažili zastavit německý postup, někdy s menším, někdy s větším úspěchem. „Polákům se například podařilo mezi prvním až třetím zářím zpomalit útok Němců z Východního Pruska u Mławy, kde byla vybudována linie betonových opevnění,“ řekl Friedl. Němci ale pokračovali krok po kroku dále, což například znamenalo, že Varšavu obléhali už od 8. září.
Joachim von Ribbentrop.
Večer prvního září velvyslanci Francie a Velké Británie předali německému ministru zahraničí Joachimu von Ribbentropovi ultimátum, v němž Německo vyzvali ke stažení vojsk z Polska a přerušení operací na jeho území. K tomu však nedošlo a 2. září Wehrmacht hlásil, že Němci v Polsku s úspěchem bojují na všech frontách…
Podle názoru historiků polský odpor na začátku války vytvořil možnost, aby Francie nebo Velká Británie Německu zasadily rozhodující ránu, která by znamenala konec války už v roce 1939 a vědom si toho dokonce byl i Hitler. Západní mocnosti ale příležitosti nevyužily a válka, ke které se přidalo kromě Německa a Polska mnoho dalších účastníků, se tak protáhla na celých šest let.
