16. července 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Bývalý nacista pomohl Apollu 11 vzhůru. Neznámí hrdinové, bez nichž by astronauti na Měsíci nepřistáli

Wernher von Braun u motoru rakety Saturn V. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Wernher von Braun u motoru rakety Saturn V. | foto: wikimedia.org

PRAHA Lidí, kteří se podíleli na přistání na Měsíci před 50 lety, byly statisíce. Příběhy všech popsat snad ani nelze. Tyto osoby zařizovaly výpočty, teorie, komunikaci a zodpovídaly za odlet Apolla 11 dne 16. července 1969. Za všechny jsou zde vyjmenováni tři. Kontrolor, architekt a manažer.

„Neil Armstrong, Buzz Aldrin a já jsme se stali vizáží Apolla 11, ale na tom všem se podílelo více než 400 tisíc lidí, kteří zůstali na Zemi a právě jim patří můj dík,“ uvedl v dubnu letošního roku v rozhovoru pro BBC Michael Collins – jediný muž z Apolla 11, který nestanul na Měsíci.

Jedním z lidí, kteří umožnili přistání lunárního modulu, byl armádní pilot Charles M. Duke. V jednatřiceti letech se po kariéře u letectva dostal k NASA a v dubnu roku 1966 byl přidělen k páté astronautské skupině. O tři roky později pak pomáhal jako podpora posádky při startu Apolla 10 a nakonec se stal CAPCOMem (kontrolorem letu, který komunikuje s posádkou) pro let Apollo 11. Jeho silný jižanský přízvuk je dodnes slyšet na záznamech komunikace NASA s posádkou.

Charles Duke během letu Apolla 11.

Charles Duke během letu Apolla 11.

Byl to právě on, kdo komunikoval s Armstrongem a Aldrinem poté, co přistáli na Měsíci a jeho slova byla: „Příjem, klid, rozumíme, jste na zemi. Nechali jste tady několik chlapů málem zmodrat. Už zase dýcháme. Díky moc!“

Snímek rodiny Ch. Duka na Měsíci.

Snímek rodiny Ch. Duka na Měsíci.

Duke se nakonec sám podíval do vesmíru. Měl být záložním pilotem lunárního modulu Apolla 13, ale bohužel před startem onemocněl. Na Měsíc se tak podíval až v roce 1972 na palubě Apolla 16. Stal se tak desátým člověkem, který stanul na povrchu přírodní družice Země. 

Na povrchu Měsíce tehdy nechal snímek své rodiny. Ve vesmíru strávil celkem 11 dní, 1 hodinu a 51 minut. Sloužil totiž ještě jako záložní pilot v případě Apolla 17. Z NASA odešel v roce 1975. O tři roky později byl jmenován brigádním generálem.

Konstruktér nacistů

Nic z toho by se pravděpodobně nestalo nebýt Wernhera von Brauna. Právě on totiž stál za konstrukcí rakety Saturn V, která vynesla Apollo 11 k Měsíci. Přitom o pár desítek let dříve byl členem nacistických jednotek SS.

Wernher von Braun u motoru rakety Saturn V.

Wernher von Braun u motoru rakety Saturn V.

Následně se stal architektem a designérem v nacistickém raketovém programu, který přinesl raketu V-2. Již během války jej však samotní nacisté včetně Heinricha Himmlera podezírali, že se snaží raketový program sabotovat a byl po nějakou dobu dokonce zatčen a držen gestapem. Jeho přítomnost u vývoje raket však byla nutností a tak byl na Hitlerův rozkaz propuštěn.

Přistání na Měsíci - malý banner

Američané si jej po válce společně s dalšími 1600 vědci, inženýry a techniky přivedli do USA v rámci operace Paperclip. Von Braun se následně podílel na vývoji balistických střel středního doletu a dokonce nabízel, že by USA mohly do vesmíru poslat družici již v roce 1954, tedy tři roky před vypuštěním sovětského Sputniku 1. Následně se se svým týmem dostal i do NASA, kde vyvíjel rakety, které vynesly do vesmíru první americký satelit Explorer 1, ale především rakety Saturn. Právě díky jeho práci se na povrchu Měsíce ocitlo šest týmů astronautů. A podle šéfa programu Apollo Sama Phillipse by se Spojené státy na měsíc určitě nedostaly tak rychle bez von Braunovy pomoci. A možná vůbec. Wernher von Braun zemřel v roce 1977 na rakovinu slinivky.

Nejbrilantnější manažer

Pravděpodobně nejméně viditelným člověkem celého letu na Měsíc a přitom jedním z nejdůležitějších, ne-li nejdůležitější byl George Edwin Mueller – šéf Úřadu letů do vesmíru s lidskou posádkou (OMSF) v rámci NASA. Do pozice nastoupil v září 1963, tedy více než dva roky poté, co prezident Kennedy oznámil, že se do konce sedmdesátých let USA dostanou na Měsíc.

Wernher von Braun (čtrvrtý zleva) a George Mueller (pátý zleva) po startu...

Wernher von Braun (čtrvrtý zleva) a George Mueller (pátý zleva) po startu Apolla 11.

Situace tehdy byla žalostná. Chyběly peníze, nebyli lidé, program nesplňoval zadané cíle. Mueller se tehdy rozhodl změnit celou strukturu vedení a zavést tzv. „all-up testing“, tedy zkoušky při kterých celá raketa Saturn byla testována najednou i s figurínami a ne po částech, jak byla tehdejší praxe.

Podařilo se mu dostat celý výzkum zpět na nohy a přestože s jeho přístupem měl po značnou dobu problémy Wernher von Braun, nakonec na Muellera dal. Dnes je Mueller považován za „nejbrilantnějšího a nebojácného manažera“ celé NASA. Z programu OMSF Mueller odešel v prosinci 1969 poté, co se podařilo USA přistát na Měsíci, aby přešel do soukromého sektoru. V NASA totiž bral polovinu toho, co mu nabízeli lidé ze soukromých společností. Zemřel v roce 2015 ve věku 97 let.

Martin Hampejs

Autor

Martin HampejsMartin.Hampejs@lidovky.czČlánky

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!