29. prosince 2015 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Nizozemsko zkouší sociální experiment. Peníze dá pracujícím i nezaměstnaným

Euro (ilustrační foto). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Euro (ilustrační foto). | foto: Shutterstock

UTRECHT V přepočtu něco přes 24 tisíc korun měsíčně – bezpodmínečně, nehledě na další výdělky a bez časového omezení. Přesně takovou podobu má mít sociální experiment, do něhož se plánuje zapojit dvacítka nizozemských obcí v čele s třísettisícovým Utrechtem, čtvrtým největším městem země. Cílem experimentu je snížení nezaměstnanosti a potírání z ní plynoucí chudoby.

Omezenému vzorku příjemců sociálních dávek chtějí obce vyplácet bezpodmínečně základní příjem, tedy skutečně bez jakýchkoli omezení včetně těch, jež se vážou na pracovní činnost nebo ochotu zapojit se do pracovního procesu. Pokud si přivydělají, nijak to základní příjem neokleští.

Místo toho by se naopak dotyční měli dočkat záruky, že jim na účet každý měsíc přijde přesně stanovená částka. Podle zastánců tohoto přístupu tak nebudou lidé pod tlakem nuceni brát první práci, která se namane, aby ji při první příležitosti opustili. Místo toho si skutečně důkladně vyberou práci, o niž stojí, a nebudou se zdráhat ani případné rekvalifikace. Obhájci také argumentují zeštíhlením samotného sociálního systému, který by se tím značně zjednodušil a odpadlo by množství byrokracie, což by údajně přineslo rovněž úspory státní kase.

Podobný experiment zkouší i Finsko

Že to zní jako utopie? Přestože přesný termín zahájení pilotního projektu ještě není znám, dotyčné radnice na experiment již kývly. Podobný projekt letos ohlásila také finská vláda. Označení „základní příjem“ se ale kvůli možným kontroverzím mnohde vyvarují, jak někteří přiznávají.

„Museli jsme vymazat zmínky o základním příjmu ze všech dokumentů, aby bylo opatření schváleno radou,“ připustila pro britský list The Daily Telegraph radní za stranu zelených Lisa Westerveldová z nizozemského Nijmegenu. A podobně mluví i další.

„V Utrechtu to nenazýváme základním příjmem, protože o něm panují představy, že jsou to peníze zadarmo a ti lidé budou jen sedět doma a koukat se na televizi,“ obhajuje zásah do názvu Heleen de Boerová, sedící v místní radě města rovněž za zelené. Sama experiment bere jako šanci, jak ukázat skeptické části veřejnosti, že tomu tak nebude. „Myslím, že bychom měli mít důvěru v lidi,“ namítá. Zdali se nemýlí, vyhodnotí nizozemští ekonomové.

Ivana Milenkovičová

Autor

Ivana Milenkovičováivana.milenkovicova@lidovky.czČlánky

On-line reportáž

Hlasování o důvěře britské vlády
17:42
LABOURISTÉ CHTĚJÍ PÁD VLÁDY „Dnešek není o tom, zda by měla premiérka vést Konzervativní stranu, ale o tom, zda je schopná vést vládu. Před devíti lety nás občané vyslyšeli, že je potřeba si utáhnout opasky (během krize), ale situace se dodnes nezlepšila. Proto dnes budu hlasovat proti této vládě, pro vyslovení nedůvěry,“ uvedl na půdě parlamentu opoziční poslanec Wes Streeting
17:33
ODBORNÍCI ČEKAJÍ DALŠÍ DISKUSI „Myslím, že nejpravděpodobněji můžeme čekat další diskuse mezi Londýnem a EU, s tím, že britská strana bude chtít určité doladění některých aspektů ve stávající dohodě,“ míní Aarti Shankarová z londýnského thinktanku Open Europe. Podle analytika Zuleega ovšem jednotu EU27 ohrozí už samotný brexit bez dohody. Jejich ekonomiky nebudou zasaženy všechny stejně, praktické dopady chaotického brexitu budou na různé země různě silné.
17:15
HLASOVÁNÍ O NEDŮVĚŘE Premiérku Theresu Mayovou dnes ve 20:00 SEČ čeká další hlasování, tentokrát o nedůvěře vlády. Mayová musela naposledy obhajovat svou pozici v prosinci, kdy se v parlamentu debatovalo o její roli předsedy Konzervativní strany. Očekává se, že současná vláda však získá důvěru, jelikož konzervativci i koaliční unionisté ohlásili podporu premiérce.

Najdete na Lidovky.cz