„Jaderné zbraně by již nikdy neměly být znovu použity,“ řekl k rozhodnutí výboru jeho předseda Jörgen Watne Frydnes. Oceněná organizace k tomuto cíli podle něho přispívá zásadní měrou.
Po novinářském dotazu, zda byl pro výběr laureáta důležitý kontext ruské agrese na Ukrajině, kdy Moskva zesiluje své hrozby využití jaderných zbraní, Frydnes označil vývoj za „alarmující nebezpečí pro lidstvo“. Doplnil, že „tabu týkající se využití jaderných zbraní je pod tlakem“.
„Ačkoli jednoho dne mezi námi už žádní přeživší atomové bomby nebudou, nové generace v Japonsku díky silné kultuře vzpomínání a trvalému odhodlání pokračují v předávání zkušeností a poselství svědků,“ uvedl výbor.
Šéf organizace Tošijuki Mimaki zareagoval slovy, že dosáhnout úplné likvidace nukleárních zbraní je možné.
„Mělo by velkou sílu apelovat na svět, že likvidace jaderných zbraní lze dosáhnout,“ řekl Mimaki, který vyhlášení ceny sledoval v Hirošimě. Japonský premiér Šigeru Išiba označil výběr laureáta za „extrémně významný“.
Podle Frydnese má cena být poctou všem přeživším, kteří se „navzdory fyzickému utrpení a bolestným vzpomínkám rozhodli využít svou draze zaplacenou zkušenost k živení naděje a mírových snah“.
Při amerických útocích na dvě japonská města zemřelo na sklonku druhé světové války v srpnu 1945 na 210 tisíc lidí. Desítky tisíc přeživších si každý rok tehdejší události připomínají a využívají výročí k varování před další jadernou katastrofou.
„Je na čase, aby světoví lídři začali vidět jasně jako hibakuša a vnímali jaderné zbraně jako to, co skutečně jsou: smrtící nástroje, které neposkytují žádné zajištění, ochranu nebo bezpečí,“ reagoval na udělení ceny generální tajemník OSN António Guterres, podle něhož se jaderné zbraně znovu objevují v „každodenní rétorice mezinárodních vztahů“.
Organizace Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN), která získala Nobelovu cenu za mír v roce 2017, uvedla, že Nihon Hidankjó „neúnavně pracuje na zvýšení povědomí o katastrofickém dopadu jaderných zbraní“.
Mezi nominovanými byl také Zelenskyj
Loni ocenění dostala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová za svůj boj za prává Íránek.
Oznámením laureáta pokračuje týden vyhlašování nových nobelistů, cenu za mír ovšem na rozdíl od vědeckých cen udělených v uplynulých dnech nepředává Královská švédská akademie věd, nýbrž pětičlenný Nobelův výbor složený z norských politiků a dalších osobností.
Výbor vybíral z 286 kandidátů, kteří letos získali nominaci. Byly mezi nimi politické osobnosti jako ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, humanitární organizace nebo také Mezinárodní soudní dvůr (ICJ).
Mnohé z nominací jsou spojené s pokračujícími konflikty na Ukrajině, Blízkém východě nebo v Súdánu. Kromě Zelenského mezi favority patřil i úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) nebo humanitární iniciativa na pomoc súdánským válečným uprchlíkům.
Nominaci dostal také ICJ, který se mimo jiné zabývá obviněním Izraele z páchání genocidy v Pásmu Gazy, dále nezisková organizace World Central Kitchen, která poskytuje jídlo v místech přírodních katastrof, nebo americký exprezident Donald Trump.
Nobelův výbor na jaře z kandidátů vybral skupinu finalistů a laureáta zvolil v tajném hlasování po několikaměsíčních konzultacích.





















