130 let

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství obdrželi David Julius a Ardem Patapoutian za objev senzorických receptorů teploty a tlaku. (4. října 2021) | foto: ČTK

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství dostali objevitelé senzorických receptorů teploty a tlaku

Svět
  •   12:06aktualizováno  12:41
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství obdrželi molekulární biologové David Julius a Ardem Patapoutian za objev senzorických receptorů teploty a tlaku. Objevy oceněných umožnily pochopit, jak mohou horko, chlad a mechanické síly podnítit nervové impulzy, které lidem umožňují vnímat a přizpůsobovat se okolnímu světu.

Američan Julius a jeho libanonsko-americký kolega Patapoutian objev senzorických receptorů teploty a tlaku učinili nezávisle na sobě. Do té doby nebylo přesně známo, jakým způsobem dochází k převodu fyzikálních veličin teploty a tlaku na elektrické signály, se kterými si mozek dokáže poradit.

Jejich práce otevřela cestu k dalším objevům v oblasti fyziologie člověka a výzkumu nemocí.

Čerství laureáti se podíleli na průlomovém objevu receptorů TRPV1, TRPM8 a kanálků Piezo. Newyorský rodák Julius konkrétně použil kapsaicin, štiplavou látku z chili papriček k identifikování senzoru v nervových zakončeních, která v pokožce reagují na žár.

Patapoutian v buňkách citlivých na tlak objevil nový druh čidel, které reagují na mechanické stimuly v pokožce a vnitřních orgánech.

Pětašedesátiletý Julius je profesorem na University of California, San Francisco. O jedenáct let mladší Patapoutian je profesorem instituce Scripps Research a výzkumníkem v Howard Hughes Medical Institute. Za své objevy již v loňském roce obdrželi Kavliho cenu za neurovědu.

Loni Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Američané Harvey Alter a Charles Rice a Brit Michael Houghton za objevy, které přispěly k identifikaci viru hepatitidy C. Toto ocenění od roku 1901 dostalo 222 lidí, ve dvou třetinách případů byla udělena kolektivně dvěma či třem osobám. Jejím nejmladším laureátem se stal v roce 1923 ve 32 letech Kanaďan Frederick Banting, který ji dostal za objev inzulínu. Nejstarším nositelem této ceny se stal ve svých 87 letech Američan Francis Peyton Rous, jenž byl oceněn v roce 1966 za výzkum rakoviny.

Před pondělním oznámením nových laureátů média spekulovala, že cenu za medicínu by mohli dostat vědci, kteří přispěli k výzkumu takzvaných mRNA vakcín proti covidu-19 a tím i k velmi rychlému vývoji vakcín proti covidu-19.

Nejvýznamnější ocenění v oboru lékařství je dotováno deseti miliony švédských korun (zhruba 25 milionů korun českých). V úterý bude oznámeno, kdo získá cenu za fyziku, ve středu za chemii, ve čtvrtek za literaturu. V pátek bude ohlášen držitel či držitelka Nobelovy ceny za mír. Jako poslední jsou každoročně vyhlašovány ceny za ekonomii, jejichž laureáti budou známi v pondělí 11. října. Slavnostní předávání Nobelových cen se uskuteční 10. prosince, na výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela.

Autoři: Lidovky.cz, ČTK
  • Vybrali jsme pro Vás