Prestižní Nobelova cena.
foto: REPRO LN, Reprofoto
Syrský prezident Bašár Asad dal pod hrozbou vojenského úderu Spojených států, které ho z použití chemických zbraní obvinily, souhlas ke zničení syrských chemických zbraní a umožnil vstup inspektorů OPCW do země.
Experti z Organizace pro zákaz chemických zbraní v současné době provádějí inspekci zařízení na výrobu chemických zbraní v Sýrii s cílem jejich likvidace. Podle americko-ruské dohody z minulého měsíce má být celý syrský chemický zbrojní program zlikvidován do poloviny roku 2014.
Podle agentury AP oceněním Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) Nobelův výbor našel cestu, jak ještě více přitáhnout pozornost k syrskému konfliktu, který pokračuje již třetím rokem, aniž by stranil nějaké skupině zapojené do války v Sýrii.
"Úmluvy a činnost OPCW stanovily užití chemických zbraní za tabu na základě mezinárodních zákonů. Nedávné události v Sýrii, kde chemické zbraně byly použity, zdůraznily potřebu zvýšit úsilí zbavit se takovýchto zbraní," uvedl Nobelův výbor ve svém prohlášení k dnešnímu ocenění.
Laureáta ceny již hodinu před oficiálním vyhlášením správně předpověděla norská veřejnoprávní televize NRK. Na letošní Nobelovu cenu míru bylo nominováno rekordních 259 kandidátů, mezi nimiž figurovalo 50 organizací.
Favoritkou byla Malalaj Júsufzaiová
Nobelova cenaNobelova cena míru bude slavnostně předána v Oslu v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Laureát kromě prestižní medaile a diplomu dostane i finanční odměnu. |
Ocenění OPCW je do jisté míry překvapením. Za hlavní favoritku pro tento rok byla pokládána šestnáctiletá pákistánská bojovnice za právo žen na vzdělání Malalaj Júsufzaiová, konžský lékař Denis Mukwege, známý běloruský disident Ales Bjaljacki či ruští obhájci lidských práv. Proti vyznamenané organizaci hovořilo podle analytiků to, že svůj úkol v Sýrii začala plnit teprve nedávno.
Loni Nobelův výbor překvapil svět udělením Nobelovy ceny míru Evropské unii a v roce 2009 oceněním Baracka Obamy jen krátce po jeho nástupu do úřadu amerického prezidenta.
Organizace pro zákaz chemických zbraníOPCW byla zřízena v roce 1997 s cílem eliminace chemických zbraní po celém světě. Její mise nabyla klíčového významu v souvislosti s občanskou válkou v Sýrii, zvlášť pak po letošním útoku sarinem na předměstí Damašku, při němž v srpnu zahynulo více než 1400 lidí. - Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) je mezinárodní organizace, která monitoruje dodržování Úmluvy o chemických zbraních (celým názvem Úmluva o zákazu vývoje, výroby, skladování a použití chemických zbraní a o jejich zničení, CWC). Svou činnost OPCW začala vykonávat 29. dubna 1997, kdy úmluva o chemických zbraních nabyla účinnosti (v platnost vstoupila po uplynutí 180 dnů od ratifikace 65. země, jíž se stalo 31. října 1996 Maďarsko). Přijata byla v Ženevě 3. září 1992, k podpisu byla otevřena v Paříži 13. ledna 1993.
- Úmluva zakazuje výrobu a použití chemických zbraní, na jejím základě mají signatářské země do deseti let zničit i své již vyrobené chemické zbraně. Členské státy jsou také povinny pomoci jiným členským státům v případě ohrožení nebo napadení chemickými zbraněmi. Úmluva nahradila protokol z roku 1925 o zákazu použití dusivých, otravných nebo podobných plynů a bakteriologických prostředků ve válce. Úmluva je prvním komplexním mechanismem, který směřuje k likvidaci celé jedné kategorie zbraní hromadného ničení a současně stanovuje opatření pro kontrolu plnění tohoto závazku.
- CWC umožňuje zvláštní kontrolní inspekce účastnických zemí, které zajišťuje právě Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) se sídlem v nizozemském Haagu.
- K OPCW se dosud připojilo 189 států (automaticky všechny země, které podepsaly CWC).
- Česká republika se připojila v dubnu 1997. Za ČR spolupracuje s OPCW Oddělení pro kontrolu zákazu chemických zbraní Odboru pro kontrolu nešíření zbraní hromadného ničení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Od května 2003 do května 2004 byl předsedou výkonné rady organizace tehdejší český velvyslanec v Nizozemsku a stálý představitel ČR při OPCW Petr Kubernát.
- K OPCW se nepřipojilo pět zemí - Angola, Egypt, KLDR, Jižní Súdán a Sýrie. Izrael a Barma se připojily podpisem, vstup ale zatím neratifikovaly.
- V pondělí 14. října k úmluvě přistoupí Sýrie. Syrský arzenál chemických a biologických zbraní je celá desetiletí považován za jeden z největších na Blízkém východě. Režim poprvé přiznal vlastnictví chemických a biologických zbraní loni v červenci. Tlak na to, aby Sýrie k mezinárodní konvenci přistoupila, vzrostl poté, co v zemi na konci srpna zahynuly stovky lidí při podezřelém chemickém útoku, který USA připisují režimu prezidenta Bašára Asada. Ten podepsal dekret o přistoupení Sýrie k OPCW 12. září, v době, kdy Sýrii hrozil vojenský úder ze strany USA a jejich spojenců kvůli podezření, že vláda v Damašku stála za srpnovým chemickým útokem. Syrský prezident Asad nakonec vlastnictví chemických zbraní přiznal a 21. září Sýrie předala OPCW v Haagu seznam svého arzenálu chemických zbraní. Sýrie vlastnila odhadem 1000 tun chemických látek. Chemický arsenál Sýrie nyní v zemi prověřují experti OPCW.
- Podle údajů Informačního centra OSN v Praze má sekretariát organizace zhruba 500 zaměstnanců, z toho je přibližně 200 inspektorů vykonávajících inspekce. Pracuje s rozpočtem 74 milionů eur. V čele organizace stojí generální ředitel, kterým je od července 2010 Turek Ahmet Üzümcü.
|
