Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství dostali objevitelé senzorických receptorů teploty a tlaku |
V pondělí dostali Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství američtí vědci David Julius a Ardem Patapoutian za objev receptorů teploty a hmatu. V úterý se pak pravidelně udílejí ceny za fyziku.
Leto se dočkali ocenění Syukuro Manabe z Princetonské univerzity University, Klaus Hasselmann z Max Plancova institutu a Giorgio Parisi z italské univerzity Sapienza v Římě.
Podle výboru Nobelovy ceny položili Syukuro Manabe a Klaus Hasselmann základy našich znalostí o zemském klimatu a o tom, jak ho ovlivňuje lidstvo. Giorgio Parisi byl oceněn za svůj převratný přínos k teorii neuspořádaných materiálů a náhodných procesů.
Podle předběžných odhadů mohl výbor sídlící ve švédském Stockholmu ocenit práce, které se zabývají kvantovými informacemi, metamateriály, ale třeba i zpomalením a zastavením světla.
Podle specializovaného serveru Insidescience.org má naději na cenu trojice vědců z Francie, USA a Rakouska, kteří vedou výzkum v oblasti kvantových informací a komunikace. Mezi favority podle serveru jsou i vědci z londýnské univerzity Imperial College a americké Dukeovy univerzity, kteří pracují na výzkumu nových druhů takzvaných metamateriálů, jež mají vlastnosti, které se v přírodě nevyskytují. Jedinou ženou mezi favority je dánská badatelka Lene Hauová, která na Harvardské univerzitě vede výzkum o zpomalování a zastavení světla.
Podle agentury AFP má šanci na získání ceny také italský věděc Giorgio Parisi, který se zabývá teoretickou fyzikou. Trojice mezinárodních vědců Carlos Frenk, Julio Navarro a Simon White by pak mohla uspět díky výzkumu vzniku a rozvoje galaxií.
Nobelovu cenu za fyziku Královská švédská akademie věd uděluje od roku 1901. V posledních desetiletích cenu často dostávají skupiny dvou a více vědců. Mezi laureáty jsou dosud jen čtyři ženy. Mezi nimi byla i francouzská fyzička a chemička polského původu Marie Curieová-Sklodowská.
Loni dostali ocenění britský fyzik a matematik Roger Penrose, německý astrofyzik Reinhard Genzel a americká astronomka Andrea Ghezová za výzkum, který přispěl k pochopení takzvaných černých děr.
