ICAN ocenění dostala za upozorňování na „katastrofické humanitární důsledky jakéhokoli použití jaderných zbraní a za své průkopnické úsilí o dosažení smluvního zákazu takových zbraní“, uvedla předsedkyně Nobelova výboru Berit Reissová-Andersenová ve zdůvodnění rozhodnutí.
Berit Reiss-Andersenová
Udělení Nobelovy ceny za mír osobám nebo organizacím usilujícím o omezení jaderné hrozby se očekávalo. Za favority na zisk ocenění však byli pokládáni vyjednávači, kteří v roce 2015 pomohli uzavřít dohodu s Teheránem o omezení jaderného programu Íránu výměnou za zrušení hospodářských sankcí namířených proti němu, tedy šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová, bývalý šéf americké diplomacie John Kerry a íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf.
Pozornost se letos soustřeďuje na jadernou otázku také vzhledem ke stávajícímu napětí mezi Spojenými státy a Severní Koreou po šestém severokorejském nukleárním testu.
Reissová-Andersenová prohlásila, že „svou inspirující a novátorskou podporou jednání OSN o dohodě zakazující jaderné zbraně sehrála ICAN důležitou roli v uskutečňování něčeho, co se v dnešní době rovná mezinárodnímu mírovému kongresu“.
Mezi dalšími spolufavority na získání Nobelovy ceny za mír letos figurovali papež František, dobrovolní záchranáři v Sýrii přezdívaní Bílé helmy nebo Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
Letos bylo na Nobelovu cenu za mír nominováno 318 kandidátů, mezi nimiž bylo 215 jednotlivců a 103 organizací. Šlo o druhý nejvyšší počet nominovaných v historii; nejvíce, 376, bylo navrženo loni.
Loni Nobelovu cenu za mír dostal kolumbijský prezident Juan Manuel Santos za to, že dojednal mírovou dohodu s levicovými povstalci z hnutí Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC).
