Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Svět

Nobelovu cenu za mír má etiopský premiér Abiy Ahmed. Zasloužil se o konec dlouhé války s Eritreou

Etiopský premiér Abiy Ahmed foto: Reuters

Oslo/Addis Abeba - Letošní Nobelovu cenu za mír získal etiopský premiér Abiy Ahmed, který se zasloužil o podpis mírové dohody mezi Etiopií a Eritreou a zahájil ve své zemi proces demokratických reforem. Oznámil to v pátek norský Nobelův výbor. Mírová dohoda ukončila jeden z nejdelších konfliktů v Africe, v němž zahynulo na 80 000 lidí.
  11:05aktualizováno  13:34

„Nobelova cena za mír za tento rok byla udělena etiopskému premiérovi Abiy Ahmedovi za jeho úsilí o dosažení míru a ve prospěch mezinárodní spolupráce, zvlášť pak za jeho odhodlanou iniciativu vyřešit pohraniční konflikt se sousední Eritreou,“ uvedl Nobelův výbor. Letošní ocenění podle něj ovšem patří všem, kdo se na usmíření v regionu podíleli, včetně eritrejského prezidenta Isaiase Afwerkiho.

U 43letého etiopského premiéra vyzdvihl Nobelův výbor i fakt, že krátce po svém nástupu do funkce v dubnu loňského roku zahájil v Etiopii demokratické reformy. Předsedkyně Nobelova výboru Berit Reissová-Andersenová prohlásila, že některým lidem se může zdát ocenění nejmladšího afrického vůdce předčasné, podle výboru však „úsilí Abiy Ahmeda právě teď potřebuje uznání a zasluhuje povzbuzení“.

Eritrejský prezident Isaias Afwerki (vlevo) a etiopský premiér Abiy Ahmed (ve...
Eritrejský prezident Isaias Afwerki (vlevo) a etiopský premiér Abiy Ahmed...

Pohraniční válka mezi dlouholetými nepřáteli Etiopií a Eritreou vypukla v roce 1998. Po dvouleté ostré fázi bojů přešel konflikt do vleklého hraničního sporu. Abiy Ahmed po svém nástupu do funkce překvapivě oznámil, že Etiopie přijme mírovou dohodu s Eritreou, která sice byla podepsána už v roce 2000, ale nebyla dodržována. V červenci 2018 obě země obnovily vztahy.

Během několika týdnů dlouholetý eritrejský vůdce Isaias Afwerki navštívil etiopskou metropoli Addis Abebu a obě země se dohodly na obnovení komunikačních a dopravních linek. Poprvé po dvou desetiletích se mohli znovu setkat členové rozdělených rodin. Eritrea dříve patřila k Etiopii, v roce 1991 ale získala po 30 letech bojů samostatnost. Po dovršení mírového procesu s Eritreou se Abiy Ahmed angažoval také v procesech usmíření dalších afrických zemí, například Eritreje a Džibutska či Keni a Somálska.

Etiopský premiér pohrozil, že navždy odřízne přístup k internetu. Svolávají se přes něj pučisté

Na domácí politické scéně nový předseda vlády nechal propustit tisíce politických vězňů, umožnil činnost dříve zakázaných opozičních skupin, zahájil stíhání činitelů obviňovaných z porušování lidských práv, posílil svobodu slova a významně zvýšil vliv žen v etiopském politickém a společenském životě. Slíbil rovněž uspořádání svobodných voleb v roce 2020 a otevření etiopské ekonomiky, i když tento proces zatím postupuje velmi pomalu, napsala agentura AP.

Mezinárodní organizace pro lidská práva Amnesty International (AI) v reakci na ocenění Abiy Ahmeda zdůraznila, že nyní je nutné, aby etiopský vůdce provedl další reformy v oblasti lidských práv. „Práce Abiy Ahmeda zdaleka není u konce,“ konstatovala AI a poukázala mimo jiné na etnické napětí, které ohrožuje stabilitu země.

„Toto uznání je kolektivním vítězstvím pro všechny Etiopany,“ napsala v reakci na udělení prestižní ceny kancelář etiopského premiéra. „Jsme hrdí jako národ.“

Zástupci norského Nobelova výboru letos vybírali z 301 kandidátů: 223 jednotlivců a 78 organizací. Za největší favoritku byla označována švédská školačka Greta Thunbergová, která inspirovala celosvětovou studentskou kampaň, jejímž cílem je přimět politiky k důslednější ochraně klimatu a snižování emisí.

Profil etiopského premiéra Abiye Ahmeda (43)

  • Někdejší voják z povolání, poté odborník na počítače a doktor filozofie Abiy Ahmed se stal premiérem loni v dubnu, když byl v zemi vyhlášen výjimečný stav po rezignaci předchozího premiéra Hailemariama Desalegna. Ten chtěl v zemi ukončit násilnosti, kdy Etiopie zažila několikaměsíční období protivládních demonstrací.
  • Tehdy jednačtyřicetiletý Abiy Ahmed z etnika Oromo, vůdce vládnoucí Etiopské lidové revoluční demokratická fronty (EPRDF) i Oromské demokratické strany (ODP, do září 2018 se nazývala Demokratická organizace lidu Oromo, OPDO), pak výjimečný stav zrušil v červnu 2018.
  • Po nástupu do funkce propustil Ahmed několik tisíc politických vězňů, umožnil návrat opozičních skupin z exilu, zprostil prominentní opoziční politiky obvinění z terorismu a umožnil médiím pracovat svobodněji.
  • Ahmedovi kritici však poukazují na premiérovu neschopnost řešit rostoucí etnické napětí v zemi. Kvůli bojům mezi obyvateli opustily své domovy už dva miliony Etiopanů a země letos v polovině roku čelila pokusu o regionální převrat a snaze o vyhlášení nového regionálního státu; při nepokojích zemřely desítky lidí.
  • Etiopská ekonomika je podle agentury AFP jednou z nejdynamičtějších ze všech východoafrických států, země je ale stále jednou z nejchudších na celém světě. Ahmed ale loni vyhlásil rozsáhlý program ekonomických reforem včetně privatizace státních podniků a liberalizace obchodu.
  • Ahmed byl oceněn za ukončení vleklého konfliktu se sousední Eritreou, který vypukl v roce 1998 kvůli hraničním sporům, ale i dalším problémům ve vztazích. Odhaduje se, že o život při něm přišlo zhruba 80 000 lidí. Boje ustaly v roce 2000 po dojednání křehké mírové dohody. Teprve začátkem července 2018 ale oba státy podepsaly deklaraci o míru a přátelství, která válku oficiálně uzavřela. Poté loni 16. září Ahmed a eritrejský prezident Issaias Afeworki podepsali v saúdskoarabské Džiddě mírovou dohodu.
  • Nová etiopská vláda také loni podepsala dohodu o ukončení bojů s Oromskou osvobozeneckou frontou (OLF), která bojovala za práva největšího etiopského etnika Oromů, a dohodu o příměří s Ogadenskou národněosvobozeneckou frontou (ONLF), čímž byl ukončen 34 let trvající odboj této separatistické skupiny.
  • Abiy Ahmed se narodil 15. srpna 1976 v městečku Bešaša ve střední Etiopii. Jeho otec je muslim a člen etnika Oromo, matka křesťanka a příslušnice Amharů. Vyrostl v domě bez elektřiny a tekoucí vody. "Každý den jsem chodil pro vodu do řeky," řekl jednou s tím, že do svých deseti let neznal elektřinu ani neviděl asfalt.
  • Během služby v armádě v letech 1991 až 2010 vystudoval počítačovou vědu, později studoval politiku na Greenwichské univerzitě v Británii a na Univerzitě v Addis Abebě, kde získal v roce 2017 doktorát z filozofie.
  • V roce 2008 (už s hodností plukovníka) stál u zrodu vojenské agentury pro bezpečnost počítačových sítí, kde posléze zastával významné vedoucí posty.
  • V květnu 2010, kdy svlékl uniformu, byl poprvé zvolen do parlamentu za nynější Oromskou demokratickou stranu (ODP), o pět let později byl znovu zvolen. Od října 2015 do listopadu 2016 byl ministrem vědy a technologií, pak byl viceprezidentem státu Oromija.
  • Je ženatý, má tři dcery, nedávno rodina adoptovala syna. Ahmed často chodí do posilovny, je členem evangelické církve.
Autor: