Uvedl, že ocenění Santosovi udělil „za jeho odhodlané úsilí dovést ke konci více než 50 let dlouhou občanskou válku, která si vyžádala životy nejméně 220 tisíc Kolumbijců a vyhnala z domovů téměř šest milionů lidí“.
Prezident Santos v reakci na ocenění prohlásil, že cena pomůže jeho zemi pokročit v mírovém procesu. „Byl dojatý, vděčný. Řekl, že (tato cena) má neocenitelný význam v podpoře mírového procesu v Kolumbii,“ řekl šéf norského Nobelova výboru Olav Njölstad po rozhovoru se Santosem.
‚Všechno nemůže být odpuštěno.“ Kolumbijci odmítli mírovou dohodu s povstalci |
Při ocenění Santose se Nobelův výbor odchýlil od tradice udělování ceny oběma stranám mírového procesu, jak tomu bylo v případě izraelsko-palestinské mírové dohody z roku 1994 a dohody v Severním Irsku v roce 1998.
Velitel povstalců FARC, který dohodu se Santosem podepsal, po vyhlášení laureáta na twitteru napsal: „Jediná cena, o kterou usilujeme, je mír se sociální spravedlností pro Kolumbii“.
  |
Signatáři letošní dohody, kolumbijský prezident Santos a vrchní velitel FARC Rodrigo Lonodno nebo také Timoleón Jiménez zvaný Timošenko, patřili u analytiků i sázkových kanceláří mezi nejvíce favorizované kandidáty.
Volba Santose je překvapivá vzhledem k tomu, že Kolumbijci o uplynulém víkendu těsným poměrem řekli v referendu mírové dohodě s FARC ne. Pro dohodu se v lidovém hlasování vyslovilo 49,8 procenta voličů, zatímco proti bylo 50,2 procenta. K urnám přišlo pouze 37 procent lidí. Santos přesto slíbil, že bude ve svém úsilí o mír pokračovat, další vývoj v Kolumbii je nicméně po referendu nejasný.
Rekordní počet kandidátů
„Cena by měla být především brána jako pocta kolumbijskému lidu,“ uvedla předsedkyně výboru, který cenu uděluje, Kaci Kullmann Five. Kolumbijští voliči podle ní neřekli ne míru v zemi, ale pouze znění dohody, která podle nich je na povstalce příliš měkká.
Experti, kteří se snažili předpovědět výsledek Nobelovy ceny, přitom Kolumbii ze seznamu favoritů po neúspěšném referendu škrtali. „Snažíme se Kolumbijcům v čele se Santosem a lídrem povstalců Londonem ukázat, že musí v mírových rozhovorech pokračovat,“ odůvodnil své rozhodnutí výbor.
Kolumbijská vláda podepsala mírovou dohodu s povstalci |
Na Nobelovu cenu za mír byl letos nominován rekordní počet 370 kandidátů - 228 jednotlivců a 148 organizací. Kolumbijský prezident Santos se stal teprve druhým Kolumbijcem v historii, který získal některou z Nobelových cen. Tím druhým je spisovatel Gabriel García Márquez.
Loni Nobelovu cenu za mír překvapivě dostala čtveřice tuniských organizací, která přispěla k budování demokracie v Tunisku po roce 2011, kdy se v zemi uskutečnila první z revolucí „arabského jara“.
Tento týden byli ohlášeni laureáti čtyř Nobelových cen, kromě ceny za mír také Nobelova cena za lékařství, za fyziku a za chemii. V pondělí je na řadě cena za ekonomii a ve čtvrtek za literaturu. Ocenění se budou předávat v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince v Oslu a na Santose čeká odměna 8 milionů švédských korun (téměř 22,5 milionu Kč).
Nobelova cena je zasloužená
Nobelovu cenu za mír dostal Santos po právu, shodli se čeští analytici. Podle nich ale mezinárodní ocenění zřejmě nebude mít velký dopad na další jednání o míru po referendu, v němž Kolumbijci dohodu těsnou většinou odmítli.
„Ta dohoda byla neuvěřitelný úspěch. Santos donutil organizaci FARC k ústupkům, ke kterým by nikdy nepřistoupili před pěti, deseti lety. Za to, že donutil tuto marxistickou extremistickou organizaci, aby přijala kapitalismus, demokracii a vládu práva, si zaslouží Nobelovu cenu,“ uvedl analytik Petr Boháček z Asociace pro mezinárodní otázky.
Podle Boháčka cena potvrzuje i politickou náročnost mírového procesu v Kolumbii, v němž musel Santos jednání s FARC neustále obhajovat. „Celý úspěch procesu byl v tom, že si Santos udrží politickou moc před svým rivalem Álvarem Uribem ve volbách,“ řekl.
„Prezident Santos byl ministrem obrany předchozí vládě, kde byl zastáncem tvrdé linie, a dokázal svou politiku upravit. Stal se z něj člověk, který byl otevřený k mírovým jednáním. Takže možná byla snaha (Nobelova výboru) ocenit, že dokázal zhodnotit šance vojenského řešení a snažil se přistoupit na to mírové,“ řekl politolog Jan Němec z Vysoké školy ekonomické.
