19. září 2017 14:48 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Norka žádá v Polsku o azyl. Bojí se, že doma jí Barnevernet odebere dceru

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 6Diskuse
Ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ilustrační foto. | foto: Shutterstock

VARŠAVA Rodilá Norka požádala o udělení azylu v Polsku, protože jí ve vlasti hrozí, že jí státní úředníci odeberou i druhou dceru. O případu v úterý informoval katolický list Nasz Dziennik.

Případ Silje Garmové a její dcery Eiry, kterým se zaobírá cizinecký úřad, bude podle deníku představovat precedens. „Jak se ukazuje, do Polska utekla nejen ona. Zakrátko několik dalších osob požádá o naši ochranu před rozmary všemocné norské sociální služby Barnevernet (BV),“ napsal list.

Většina zásahů BV, který má chránit děti před zneužíváním, se týká chudých, nižších vrstev, ale Garmová „je vzdělaná, zámožná, dobře se vyzná v zákonech a norských reáliích, čili nemůže být ani řeči, že by byla sociálně nepřizpůsobivá“, poznamenal deník.

Norce podle listu úřady odebraly starší dceru Fröyu, které je nyní 12 let, a to prý na základě blíže neprozkoumaného udání, že Garmová zneužívá léky proti bolesti a vede „chaotický způsob života“.

Během druhého těhotenství BV celou dobu sledoval výsledky vyšetření Garmové, aby nalezl důkazy, že nadužívá léky. Nic se nepotvrdilo, ale to úředníky nepřesvědčilo. „Ani v Norsku, ani v Polsku žádný lékař nepotvrdil, že by byla pod vlivem léků proti bolesti, i když k tomu měla během delší hospitalizace příležitost,“ napsal Nasz Dziennik.

Odebírání dětí v Norsku je podle listu „epidemickou záležitostí“ - a právě obrovská míra tohoto jevu svědčí o systémovém porušování lidských práv v Norsku, což je předpoklad udělení azylu.

Osm případů, kdy v rodinách s dětmi zasahovala norská sociální služba Barnevernet, se za posledních 15 měsíců dostalo k Evropskému soudu pro lidská práva do Štrasburku. Upozornila na to letos v únoru norská právnička Gro Hillestadová Thuneová, která to označila za „nesmírně vážné varování pro Norsko“. V prvním z těchto případů soud nedodržování lidských práv nepotvrdil.

V Norsku, které má přibližně 5,2 milionu obyvatel, loni podle norského statistického úřadu žilo u pěstounů, v ústavní péči či jiné péči mimo domov 15 865 dětí. Mezi nimi bylo 9080 dětí, které rodičům odebraly úřady.

V Česku, s přibližně 10,6 miliony obyvatel, podle výkazů ministerstva práce žilo na konci loňska v pěstounských rodinách 10 922 dětí; dlouhodobými pěstouny jsou většinou prarodiče či jiní příbuzní. U profesionálních pěstounů na přechodnou dobu pak bylo 540 chlapců a děvčat. A v českých ústavních zařízeních podle údajů české pobočky mezinárodní organizace Lumos ve školním roce 2015/2016 pobývalo 8247 dětí.

Na soud ve Štrasburku se tento měsíc obrátila se stížností na Norsko také Češka Eva Michaláková, které norské úřady odebraly před šesti lety syny a nedávno ji zbavily rodičovských práv.

ČTK
  • 6Diskuse




Vhodná alternativa mateřského mléka existuje!
Vhodná alternativa mateřského mléka existuje!

To, že je kojení přínosné pro dítě i pro matku, a to jak z krátkodobého, tak i z dlouhodobého hlediska, je všeobecně známé. Kojení dětí je proto doporučováno až do šesti měsíců jejich věku. Bohužel však méně něž 17 % žen ve Velké Británii dokáže po celou tuto dobu pouze kojit, aniž by muselo dítě přikrmovat. A právě v těchto situacích je nutné najít adekvátní alternativu.