Podle směrnice norská sociální služba mimo jiné musí brát ohled na vztah dětí k jejich zemi původu, píše v pátek server The Local.
Přistoupení k haagské úmluvě o ochraně dětí z roku 1996, která je jedním z hlavních dokumentů mezinárodního práva upravujících vztahy mezi státy v oblasti ochrany dětí, žádal po Norsku v lednu i český premiér Bohuslav Sobotka. Premiér se tak vyjádřil v souvislosti s případem dvojice chlapců Michalákových, které norské úřady odebraly české matce.
Norské úřady vrátily české matce devítiměsíční holčičku. Rozhodl o tom soud |
Případ bratrů Michalákových, kteří jsou nyní v norských pěstounských rodinách, je jedním z případů, které vyvolaly protesty proti norské sociální službě Barnevernet ve světě.
Facebooková skupina Norway, give us back the children you stole (Norsko, vrať nám děti, které jsi ukradlo), která žádá po norských úřadech vrácení odebraných dětí biologickým rodičům, uvedla, že od ledna se demonstrací zúčastnilo přes 60 tisíc lidí. Další akce jsou plánovány na 16. dubna, uvedl server The Local.
V očividné reakci na mezinárodní kritiky vydala norská vláda oběžník, který objasňuje místním úřadům, jak se chovat „v případech přesahujících státní hranice“. „V oběžníku se píše, že sociální služba se vždy musí pokusit kontaktovat rodinu dítěte v cizině, než zahájí proces vedoucí k umístění dítěte do náhradní péče,“ uvedla podle deníku The Local ministryně pro děti, rovnost a sociální začleňování Solveig Horneová v tiskovém prohlášení.
Dít by se tak mělo především v případech, kdy má dítě na cizí zemi silné vazby. „Pokud má dítě silné vazby na jinou zemi, musí sociální služba zvážit, zda není v nejlepším zájmu dítěte dát přednost pokračování péče v zahraničí před rozhodnutím o umístění do náhradní péče, na jehož základě dítě musí být předáno do pěstounského domova v Norsku,“ konstatovala Horneová.
Má-li například dítě v zahraničí tetu či strýce, kteří by se o ně mohli postarat, měl by vzít sociální úřad toto v potaz, napsal norský deník Aftenposten.
