Breivik do soudní síně vstoupil s oholenou hlavou, strništěm na tváři a v tmavém obleku, na jehož klopě měl připnutý vzkaz o nadřazenosti bílé rasy. Držel také ceduli s nápisem: „Zastavte svou genocidu proti našim bílým národům“.
Před soudem se uvedl nejprve gestem bílých nacionalistů a poté nacistickým pozdravem. Podle agentury AP se představil jako vůdce norského neonacistického hnutí, což naznačuje, že slyšení využije spíše jako příležitost projevit své názory o nadřazenosti bělochů než jako vážnou snahu o předčasné propuštění.
„Mohu říct, že nevidím žádné velké změny v Breivikově fungování,“ řekla agentuře AP psychiatrička Randi Rosenqvistová, která atentátníka opakovaně vyšetřovala.
„Někdo, kdo usiluje o předčasné propuštění, by měl dát najevo lítost a ukázat, že rozumí tomu, proč není možné takové činy opakovat,“ míní.
Breivik 22. července 2011 ve vládní čtvrti v Oslu odpálil nálož, která připravila o život osm lidí. Krátce nato postřílel 69 členů letního tábora sociálnědemokratické mládeže na nedalekém ostrově Utöya. Lítost za masakr však najevo nikdy nedal.
Soud s atentátníkem začal 16. dubna 2012. Ke spáchání útoků se přiznal, zároveň však prohlásil, že se cítí nevinný. Odmítl také uznat legitimitu soudu. Po sejmutí pout zdvihl pravou ruku zaťatou v pěst, později u soudu používal i nacistický pozdrav.
Senát v Oslu koncem srpna 2012 uznal Breivika vinným ze spáchání útoků a odsoudil ho k trestu 21 let vězení, který může být opakovaně prodlužován až do jeho smrti.
Trest si Breivik odpykává ve věznici Skien, kde má k dispozici tři cely, obytnou, pracovní a tréninkovou o celkové ploše 30 metrů čtverečních. V nich má mimo jiné také psací stůl, televizi s DVD přehrávačem, počítač bez připojení k internetu či běhací pás.
22. července 2021 |
V březnu 2016 Breivik zažaloval stát za porušování lidských práv a v dubnu soud rozhodl, že Norsko porušilo některá jeho práva při věznění, především kvůli držení v samovazbě.
Stát se proti rozhodnutí soudu odvolal, generální prokurátor Fredrik Sejersted tehdy uvedl, že se Breivik snaží z vězení šířit nacistickou ideologii, proto jsou přísné podmínky jeho zadržování nadále nutné a neporušují lidská práva „ve skutečném ani právním smyslu“.
Odvolací soud v březnu 2017 rozhodl, že Norsko při jeho věznění lidská práva neporušuje. Breivik se poté obrátil na nejvyšší soud, který v červnu 2017 rozhodl, že se odvoláním nebude zabývat. V téže době si Breivik legálně změnil jméno na Fjotolf Hansen.
V září 2020 požádal o podmínečné propuštění z věznice a oznámil úmysl znovu žalovat stát kvůli podmínkám ve vězení.
Soud jedná v případu propuštění Breivika do čtvrtka v tělocvičně věznice Skien, která se nachází asi sto kilometrů jihozápadně od Osla. Rozhodnutí se očekává ještě tento měsíc.
10. ledna 2017 |
