„Smlouva reguluje a usnadňuje americkou přítomnost, výcvik a cvičení v Norsku, a tím usnadňuje rychlé posílení Norska Spojenými státy v případě krize nebo války,“ uvedla vláda země, která je spojencem USA v NATO.
‚Na teroristické útoky z 11. září 2001 se nelze odvolávat.‘ Biden chce stáhnout všechny vojáky z Afghánistán |
Norsko má také na severu krátkou společnou hranici s Ruskem. Vztahy mezi Oslem a Moskvou se po skončení studené války zlepšovaly, ale opět zchladly po ruské anexi Krymu v roce 2014. Napětí mezi oběma zeměmi se projevilo i posilováním vojenské přítomnosti na obou stranách hranice a častějšími vojenskými manévry. Zároveň ale Norsko a Rusko usilují o spolupráci v lokálních otázkách, jako je přeshraniční styk a rybolov.
Norsko jako zakládající člen Severoatlantické aliance z roku 1949 vždy trvalo na tom, že nepovolí zřizování cizích základen na svém území v mírových dobách ani umisťování jaderných zbraní, i když vojáci západních zemí jsou vítáni na cvičeních v Norsku. „Naše spolupráce se spojenci se neustále vyvíjí. Smlouva znovu potvrzuje blízký vztah Norska a USA a potvrzuje klíčovou pozici Norska na severním křídle NATO,“ uvedla norská ministryně zahraničí Ine Eriksenová Söreideová. Na norské politice ohledně umisťování zahraničních sil na norském území nebo skladování a rozmisťování jaderných zbraní se podle ní nic nemění.
