Opatření prosazují především pravicoví populisté z Dánské lidové strany (DF), kteří drží u moci menšinovou vládu premiéra Larse Lokkeho Rasmussena. Zakladatelka DF Pia Kjaersgaardová se v pátek navíc stala předsedkyní dánského parlamentu.
Británie se brání přílivu nelegálních migrantů: zabaví jim platy |
Ministryně Stöjbergová prohlásila, že Kodaň nepochybně bude pomáhat těm, kdo to potřebují. Pokud by ale přistěhovalců přicházelo příliš mnoho, jejich začlenění do společnosti by nebylo možné. „Je to otázka zpomalení přílivu žadatelů o azyl... Musíme být schopni ho zvládat,“ řekla ministryně místní televizi TV2.
Dánská vláda již minulý týden oznámila, že zavede kontroly na hranicích, aby zastavila pašeráky a nelegální migranty. Dánský ministr zahraničí Kristian Jensen nicméně zdůraznil, že plán neporuší pravidla schengenského prostoru, kde platí volný pohyb osob, a bude přijat po dohodě s Evropskou unií.
V pátek kabinet sdělil, že sociální dávky pro přistěhovalce klesnou ze současných 11 300 dánských korun (41 140 korun) měsíčně na 6000 dánských korun (21 850 korun). Ti, kdo složí zkoušku z dánštiny, dostanou bonus ve výši 1500 dánských korun (5460 korun) za měsíc.
Podle Stöjbergové lze v budoucnu očekávat další zpřísnění zákonů týkajících se přistěhovalectví.
„Příliv to pravděpodobně nezastaví“
Dánská pobočka Červeného kříže uvedla, že zmenšení sociální podpory imigrantů pravděpodobně nezastaví příliv přistěhovalců, ale pouze sníží životní úroveň těch, kteří v Dánsku žijí. „Již jsme to zkoušeli dřív a ukázalo se, že nižší dávky jen omezí integraci,“ řekl výkonný ředitel organizace Anders Ladekarl.
Odbornice na migraci tvrdí: Kvóty pro uprchlíky jsou krok vpřed, ale neprojdou |
Loni požádalo o azyl v Dánsku asi 15 tisíc lidí, což je dvojnásobek ve srovnání s rokem 2013. Podle oficiálních statistik přistěhovalci první a druhé generace v současnosti představují 12 procent z celkové dánské populace, která činí 5,6 milionu.
Omezení sociálních příspěvků od státu pro imigranty je součástí vládního návrhu zákona, který v pátek poslanci projednávali v prvním čtení. Pokud zákon v parlamentu projde, měl by začít fungovat 1. září.
Stöjbergová je členkou Liberální strany, která po parlamentních volbách z 18. června vytvořila menšinovou vládu. Aby prosadila svůj legislativní program, musí spoléhat na podporu DF, která je známá svou protiimigrační kampaní, a dvou dalších menších středopravých stran. DF je přitom po volbách druhou nejsilnější stranou v dánském parlamentu. Právě zakladatelku a bývalou předsedkyni DF Kjaersgaardovou si v pátek poslanci zvolili jako vůbec první ženu do svého čela.
