Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

Nová italská strana chce pryč z EU. Šéf Italexitu pro ostré slovo na adresu Bruselu nejde daleko

Svět

  10:44
ŘÍM/PRAHA - Brusel jako fackovací panák, od kterého je třeba rychle jít pryč. Takový je ve zkratce program strany Italexit, kterou minulý týden představil bývalý televizní moderátor a nyní senátor Gianluigi Paragone.
Všeříkající spojenectví. Gianluigi Paragone (vpravo) s lídrem Strany Brexitu...

Všeříkající spojenectví. Gianluigi Paragone (vpravo) s lídrem Strany Brexitu Nigelem Faragem. foto: Reuters

„Dneškem začínají nové bitvy. Italové, kteří chtějí opustit Evropskou unii, mají konečně svoji politickou stranu.“ Těmito slovy zahájil senátor Gianluigi Paragone představení nové euroskeptické strany, s níž hodlá prorazit na italské politické scéně.

Název nové Paragoneho partaje nenechává nikoho na pochybách, o co jde: zní Italexit – žádná Evropa pro Itálii. Senátor chce evidentně využít nespokojenosti nemalé části obyvatel Apeninského poloostrova s fungováním EU. Podle opakujících se průzkumů patří totiž právě Itálie, spolu s Českem, k zemím, kde podpora Evropské unie patří k nejnižším z celého bloku.

Paragone se ke svým potenciálním příznivcům obrací bez obalu a pro ostré slovo na adresu EU nejde daleko. Kombinuje přitom téma údajné ekonomické diktatury Evropské unie s nacionálními resentimenty. Ultimátním cílem jeho partaje je odchod Itálie z EU.

Dluh Itálie není udržitelný, tvrdí ekonom. Musí přijít změny nebo pomoc Evropy

Velký díl zla podle Paragoneho názorů napáchala společná evropská měna. „Euro je projektem šitým na míru Němcům,“ řekl senátor v nedávném interview citovaném agenturou Bloomberg a dodal: „Unie poškodila naší ekonomiku, naše rodiny a pracující. Naoko tady ve volbách hlasujeme o nějakých idejích, a pak musíme rozpočet posílat ke schválení do Bruselu. Tak k čemu to je?“

Bez ohledu na politické preference nemůže nikdo Paragonemu upřít přinejmenším to, že ve svých názorech je konzistentní. Původně se živil jako novinář a televizní moderátor a k osobnostem a organizacím sdílejícím skeptický pohled na Evropu měl vždy blízko.

To se projevovalo jak během jeho angažmá v italské veřejnoprávní televizi RAI, tak na privátních kanálech. Paragonem vedená politická talk show La gabbia (v překladu Klec) na soukromé televizi LA7 proslula jako platforma pro hosty zastávající antisystémové a protievropské postoje, a pravidelně v ní zaznívala příkrá kritika liberálních postojů.

Do vysoké politiky Paragone natvrdo vstoupil teprve nedávno, když začátkem roku 2018 oznámil kandidaturu do Senátu v barvách protestního populistického Hnutí pěti hvězd (M5S). Zisk téměř třetiny hlasů tehdy znamenal pro M5S famózní úspěch a Paragone se stal senátorem.

Vstanou noví revolucionáři. Podle oranžových vest v Itálii koronavirus neexistuje

V barvách Hnutí pěti hvězd se ovšem dlouho neohřál: v září 2019 totiž po rekonstrukci italské vlády (v níž M5S zůstalo) nehlasoval pro důvěru novému kabinetu a o několik měsíců později odmítl podpořit státní rozpočet s odkazem na to, že jde o „rozpočtový náhubek diktovaný Bruselem“. To byla poslední kapka a v lednu tohoto roku byl Paragone vyloučen z M5S; od té doby je nezávislým senátorem.

Tlačenice na skeptické frontě

Italští komentátoři se vesměs shodují v tom, že i přes nepříliš vřelý vztah mnoha Italů k Unii to Paragoneho strana nebude mít snadné – téma „zlého Bruselu“ totiž s různou intenzitou již dlouho akcentují zavedenější partaje. Navíc teď jsou na cestě z Evropy do Itálie velké peníze.

Do Evropské unie se opakovaně obouvá Matteo Salvini, šéf krajně pravicové strany Liga (Lega). Ta má podle aktuálních průzkumů veřejného mínění největší podporu, sympatizuje s ní více než čtvrtina voličů. Euroskeptické osobnosti se profilují i v rámci M5S (tu nyní favorizuje asi 16 procent obyvatel) a vyloženě nacionalistické a protibruselské postoje zastává i partaj Bratři Itálie (FdI) s aktuální podporou 14 procent voličů.

Paragone představil svoji novou partaj jen několik desítek hodin poté, co byla minulý týden uzavřená dohoda o rozdělení tzv. záchranného balíku, který má eurounijním státům pomoci překonat následky koronavirové krize. Ze všech unijních států získá největší objem peněz, více než čtvrtinu, právě Itálie: připadne jí asi 209 miliard euro (v přepočtu více než 5,5 bilionu korun). Značnou část zmíněné sumy získá Itálie formou nevratných grantů a nebude potřeba je v budoucnu splácet.

Je tedy otázkou, jak se schválení takto obrovské finanční pomoci promítne do nálad řadových Italů vůči Evropské unii. Je pravděpodobné, že euroskeptické hlasy to přinejmenším neposílí – spíše naopak.