Jednašedesátiletá Gina Haspelová pracuje u CIA už od roku 1985 a mezi kolegy je respektovanou veteránkou. Většinu kariéry strávila na misích v utajení. Loni v únoru byla jmenována zástupkyní ředitele CIA, o více než rok později už usedne do čela celé tajné služby. Podle serveru The New York Times se kolem Haspelové ale vyrojily spekulace už před rokem, kdy byla jmenována na druhou nejvyšší pozici v CIA.
Gina Haspelová je pokračováním trendu, který v nejvyšších patrech CIA začal fungovat v posledních letech. Symbolizován je především lidmi, kteří se staví shovívavě k některým pochybným praktikám CIA z minulosti, k nimž patřilo především mučení vězňů. Do tohoto trendu se řadí i bývalý šéf tajné služby Mike Pompeo, který nelegální praktiky mučení omlouval. Definitivní obrat ale učinil až prezident Donald Trump, který mučící techniky výslechů označil za efektivní.
Nový ministr zahraničí Mike Pompeo, bývalý šéf CIA.
Haspelová podle všeho byla jedním ze zaměstnanců tajné služby, kteří se podíleli na mučení vězňů v tajných vězeňských zařízeních cizích zemí. Jeden z případů spojuje novopečenou šéfku CIA s intenzivním využíváním fyzického násilí na vězních a waterboardingem - technikou, kdy má oběť překrytý obličej látkou, na kterou se lije voda. Mučený se tak topí a dusí zároveň.
Mlácení hlavou o zeď a waterboarding
Prvním vězeňským zařízením zřízeným CIA v zahraničí byl vězeňský komplex v Thajsku. To měla od roku 2002 na blíže nespecifikovanou dobu řídit právě Haspelová. A zde měla zároveň dohlížet na brutální metody využité při výsleších Palestince Abú Zabajdá a Sauda Abd al-Rahím al-Našírího. Vyšetřovatelé využívali spánkovou deprivaci, bití, nízké teploty, anální znásilnění, natlačení vězňů do rakví či waterboarding. Celý program byl znám pod zkratkou RDI - v češtině převezení, zadržení, vyslýchání. V jeho rámci byli unášeni podezřelí po celém světě a převezeni do zařízení v zemích, kde je ochrana lidských práv na mnohem nižší úrovni, píše server The New Yorker. Jinak by vězni mířili na Guantánamo, kde by byli pod dohledem FBI a armády, což se zástupcům CIA příliš nelíbilo.
Jen Zubajdá byl během měsíce věznění podroben waterboardingu v třiaosmdesáti případech, v dalších mu mlátili hlavou o zeď. Další tvrdé metody musel Zubajdá snášet měsíc, než vyšetřovatelé usoudili, že žádné klíčové informace nemá. Během výslechů se Zubajdá jevil v jistých chvílích dokonce jako mrtvý, doktoři se ho snažili oživit. Z výslechů si odnesl slepotu na levé oko.
‚Bude teď mnohem šťastnější.‘ Trump bez vysvětlení odvolal ministra zahraničí Tillersona |
Video nahrávky výslechů byly uložené v Thajsku do roku 2005, kdy je Haspelová nařídila zničit. CIA sice oficiálně tvrdí, že za zničením materiálů stál tehdejší šéf Haspelové, Jose Rodriguez, přesto bylo povýšení Haspelové v minulosti zablokováno právě kvůli podílu na nepřípustných výslechových praktikách. Zařízení v Thajsku bylo mezitím zrušeno.
Podle Johna Siftona z organizace Human Rights Watch, která se zabývá dodržováním lidských práv, je do funkce ředitele jmenována osoba, která se přímo podílela na nelegálních praktikách a viní Haspelovou za přímou odpovědnost na zničení důkazních nahrávek.
Přesto Demokraté, tvrdí kritici podobných praktik, udělali za vlády Baracka Obamy za temnou minulostí CIA tlustou čáru. Sám Obama rozhodl vysoké úředníky CIA za brutální praxi při výsleších nestíhat, toto rozhodnutí bylo klíčové i pro Ginu Haspelovou. Barack Obama tenkrát uvedl, že se nechce zabývat minulostí, ale místo toho se dívat dopředu.
V únoru 2013 jmenoval Obama Haspelovou ředitelkou Národní tajné služby (National Clandestine Service, NCS), což je nová tajná služba, zřízená v roce 2005, která koordinuje americké špionážní aktivity v zahraničí a spadá pod CIA. V čele NCS však Haspelová setrvala jen dočasně do května 2013, kvůli kritice její zásadní účasti v brutálních výslechových metodách v Thajsku. Haspelová je také nositelkou několika vyznamenání, například Ceny George H. W. Bushe za vynikající práci v oblasti boje proti terorismu.
