Čínské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí vyhodnotilo výsledky sérologických testů uskutečněných ve Wu-chanu a dalších čínských oblastech v letošním prvním pololetí. Z 22 000 účastníků průzkumu ve Wu-chanu jich 4,43 procenta mělo v krvi protilátky na covid-19, což znamená, že se v minulosti nakazili koronavirem, který tuto nemoc způsobuje.
Čína během epidemie využívala důmyslnou cenzuru, ukazují dokumenty. Do boje povolala i statisícovou kyberarmádu |
Pokud by výsledek průzkumu byl generalizován na celou populaci Wu-chanu, kde žije zhruba 11 milionů obyvatel, tak by to znamenalo, že ve městě bylo nakaženo zhruba 490 000 osob. Čínské zdravotnické statistiky zde přitom registrují zhruba 50 000 potvrzených případů nákazy koronavirem.
Podle badately z čínského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí Čchin Jing ale není takový rozdíl neobvyklý. „Více zemí vydalo podobné sérologické studie a ve většině případů bylo lidí s protilátkami několikanásobně více než potvrzených případů,“ řekla agentuře AFP.
Podle expertů je rozdíl vysvětlitelný tím, že mnoho lidí se nenechalo během akutní fáze epidemie testovat. První testy navíc nemusely být dostatečně přesné.
Do studie bylo zahrnuto i 12 000 sérologických testů uskutečněných v dalších čínských oblastech a provinciích. V tomto případě ale zdravotníci nalezli pouze dvě osoby, které měly v krvi protilátky proti koronaviru.
Výsledky potvrzují, že v Číně se epidemie soustředila pouze ve Wu-chanu a jeho okolí, uvádí agentura AFP. Město bylo kvůli nákaze v karanténě od ledna do konce března. V oblasti zemřelo v souvislosti s covidem-19 zhruba 4000 osob, zatímco v celé Číně, kde žije 1,4 miliarda osob, je evidováno 4634 obětí.
Čína byla v minulosti kritizována za to, že tajila informace o průběhu epidemie ve Wu-chanu. Aktivisty, kteří se snažili z města přinášet nezávislé informace, úřady zadržely. Jedna z aktivistek, bývalá advokátka Čang Čan, byla kvůli reportážím z Wu-chanu odsouzena v pondělí k čtyřletému vězení.
Na začátku ledna má do Číny přicestovat mise vědců a odborníků Světové zdravotnické organizace (WHO). Jejím úkolem bude zkoumat počátky epidemie koronaviru. Představitelé WHO ujišťují, že mise nebude pod dohledem čínských úřadů.
Obdobné průzkumy přítomnosti protilátek na covid-19 v populaci zorganizovaly i další země. Průzkum kolektivní imunity v dubnu uskutečnila i Česká republika. Z více než 26 000 testovaných osob byla přítomnost protilátek prokázána u 107 osob.
Různé aspekty původu koronaviru by měla objasnit vědecká mise WHO. Ta však bude čelit různým omezením. Vědci povedou průzkum především na základě údajů, které nasbíraly čínské instituce. Po více než roce od prvního výskytu koronaviru navíc hrozí, že mnoho informací již bylo ztraceno.