Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Neviditelní pacienti, zákazy vycházení k ničemu. Vědci dopodrobna rozebrali jarní poznatky o covidu

  5:00
Praha - Za poslední týden vyšly tři zajímavé vědecké studie. Přečtěte si, jaké problémy nastávají při snaze statisticky zaznamenat počty nakažených, jaká opatření splňují svůj účel a proč mají lidé různé symptomy při vážném průběhu onemocnění.

Antigenní testování na covid. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Studie: Antigenní testy na covid-19 jsou vhodné pro širší použití

Za necelý rok se virem nakazilo celosvětově sedmdesát osm milionů lidí, přes milion sedm set tisíc nemoci podlehlo, uvádí statistiky Worldometers. Česko patří k jedné z nejvíce zasažených oblastí na světě. Pozornost vědecké obce se soustředí na to, abychom nepříteli, kterému čelíme, lépe rozuměli. Časopis Nature shrnuje tři studie, které v poslední době vyšly.

Neodpovídající čísla

V pondělí byl zveřejněn výzkum, na kterém spolupracovaly desítky expertů z pařížského Institutu Pierra Louise (IPLESP). Odborníci zkoumali období mezi květnem a červnem, ve kterém se po skončení první plošné karantény ve Francii spustil největší testovací program. Nakažených bylo tehdy rekordně málo.

Vědci nicméně zjistili, že na každou jednu statisticky zaznamenanou nákazu připadalo devět lidí, kteří sice virus v těle měli, ale v trasovacím systému o tom chyběla zmínka. Francouzští autoři vysledovali, že při národní testovací kampani uniklo 90 000 symptomatických případů nemoci covid-19. Podle studie 90 % nakažených v tomto období nebylo detekováno.

To svědčí o tom, že nízký počet pozitivně testovaných může klamat, jelikož velké množství nakažených nechodí na testy a nevyhledává lékařskou pomoc. Podle odborníků by měly vlády zdůrazňovat důležitost testovaní, učinit jej co nejdostupnější a zaměřit se na marketing.

Účinnost opatření a vážný průběh

Druhá studie Oxfordské univerzity analyzovala na základě dat z 41 zemí mezi únorem a květnem efektivitu opatření při boji s pandemií. Jako nejúčinnější se ukázaly tři nařízení: uzavření škol a univerzit, zákaz setkávání více než deseti osob a omezení, potažmo zastavení provozu, obchodů či jiných podniků. Nepatrný dopad mají naopak podle analýzy zákazy vycházení.

Poslední zmíněný výzkum se týkal otázky, co způsobuje těžký průběh onemocnění. Odpovědí je autoimunitní reakce, tedy stav, při kterém systém napadá nejrůznější části vlastního organismu.

Druhá nákaza covidem může mít výrazně těžší průběh, překvapili vědci. Nová studie varuje nejen zdravotníky

Odborníci z americké Yaleovy univerzity v Connecticutu se podrobně zabývali 194 případy s vážnými symptomy. Přišli na to, že u nejvážněji nemocných došlo právě k selhání imunity. Tělo začalo napadat různé části vlastního organismu, například nervový systém, srdce či plíce, u pacientů byl průběh velmi odlišný. Různost autoimunitních reakcí může podle autorů vysvětlit i rozmanitý průběh vážných onemocnění.