Čtvrteční slavnostní přísahy argentinského prezidenta se zúčastnilo několik hlav států hispanoamerického regionu, včetně bývalého španělského krále Juana Carlose I. Poprvé od konce diktatury v zemi v roce 1983 se jí však nezúčastnil odstupující prezident. Cristina Fernándezová se s Macrim před čtvrtečním ceremoniálem dostali do křížku ohledně místa a času, kde se má předání úřadu konat. A prezidentka pak účast odmítla.
Argentina: Prezidentem chudých zřejmě bude jeden z bohatých |
Syn italského přistěhovalce a bohatého magnáta Macri ukončil v zemí dvanáctiletou éru zvanou kirchnerismus, během níž byl prezidentem Néstor Kirchner a poté osm let jeho manželka Fernándezová. Oba tíhli k levicové politice, zvyšovali sociální výdaje a udržovali kontakty zejména s levicovými prezidenty v regionu, včetně radikálního Venezuelce Huga Cháveze či Bolivijce Eva Moralese. Macri naopak slíbil zlepšení vztahů s USA.
Využití potenciálu Argentiny
Někdejší podnikatel Macri chce využít potenciálu Argentiny (suroviny, zemědělství) k oživení třetí největší ekonomiky Latinské Ameriky. Dědictví převzal nepěkné: zhruba 30procentní inflaci, vysoký schodek rozpočtu (v první polovině letošního roku vzrostl asi o 4,2 procenta HDP) a stagnaci ekonomiky (ve druhém čtvrtletí rostl HDP mezičtvrtletně jen o 0,5 procenta).
Argentina před bankrotem. Bude se opakovat třináct let starý scénář? |
Macri chce mimo jiné nechat nadhodnocenou měnu oslabit, aby podpořil export. Rád by také urovnal dlouholetý právní spor se skupinou hedgeových fondů v USA, které požadují úhradu původních dluhopisů v plné výši. Kauza se týká dluhopisů, které Argentina vydala před státním bankrotem v roce 2002.
Macri v listopadových prezidentských volbách porazil kandidáta vládní levicové koalice Daniela Scioliho. Fernándezová už podle ústavy nemohla usilovat o třetí mandát, kandidovat může znovu až v roce 2019.
