Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Nový papež František se pomodlil za Benedikta a požehnal lidem

Svět

  20:59
VATIKÁN - Nově zvolený papež František z balkonu u baziliky svatého Petra ve středu večer udělil první požehnání. Nejdříve se ale pomodlil za emeritního papeže Benedikta XVI., po němž přebírá papežský úřad. Na vatikánském Svatopetrském náměstí nového nejvyššího pontifika vítaly desetitisíce lidí.

Novým papežem se stal Argentinec Bergoglio. Přijal jméno František I. foto: ČTK

Papež vyzval k modlitbě za celý svět a za bratrství v církvi. Rovněž poprosil věřící, aby se modlili i za něj. Prohlásil, že kardinálové, kteří ho zvolili, jej "šli hledat až na konec světa".

NEPŘEHLÉDNĚTE

Nový papež je 266. hlavou katolické církve. Bergoglio je zárovením prvním jezuitou, jenž usedá na papežský stolec. Arcibiskup Buenos Aires je mimo jiné známý svým zájmem o sociálně slabé.

Papež narozený mimo Evropu byl zvolen po 1282 letech

Nový papež František je prvním jezuitským papežem. Posledním papežem, který se narodil mimo Evropu, byl Řehoř III., jenž pocházel ze Sýrie a katolickou církev vedl v letech 731 až 741.

První neoficiální konkláve se odehrálo po smrti Řehoře IX. v roce 1241. V zájmu urychlení papežské volby zavřel senátor Matteo Rosso kardinály do zchátralé budovy na Palatinu zvané Septizonium. Kardinálové zde strádali a bylo s nimi brutálně zacházeno, pod nátlakem zvolili nového papeže Celestina IV. Ten ale po šestnácti dnech zemřel, patrně i na následky krušného pobytu.

Jméno volbě papeže dala až volba Řehoře X. Po smrti Klementa IV. v listopadu 1268 se v papežském paláci ve Viterbu sešlo volební shromáždění. Preláti se však nemohli shodnout na dvoutřetinové většině, i kvůli politickému soupeření mezi sebou. Viterbské úřady je tedy ve druhém roce zasedání uzavřely v paláci na klíč (italsky con chiave nebo latinsky cum clave = conclave), strhly střechu a nechaly volitele jen o chlebu a vodě.

Následkem toho tři ze dvaceti kardinálů zemřeli a jeden odstoupil. Nového papeže zvolili až 1. září 1271. Byla to nejdelší volba (33 měsíců) v dějinách papežství vůbec.

Násilné přesunutí úřadu

Dlouhá byla i volba po smrti Mikuláše IV. v roce 1292. Po 27 měsících vybrali kardinálové stařičkého poustevníka Pietra Angeleriho da Morone, který byl vzhledem ke svému asketickému životnímu stylu na každodenní povinnosti vysokého úřadu zcela nepřipraven. Přijal jméno Celestin V., ale již po několika měsících abdikoval.

Po návratu papeže do Říma z francouzského Avignonu, kam jeho úřad v roce 1309 násilím přesunul král Filip Sličný, zaznamenala historie konkláve v roce 1378 podvojnou volbu. Kardinálové v Římě zvolili Itala Urbana VI., zatímco v Avignonu si část kardinálů odštěpených díky tamnímu zajetí zvolila papeže Klementa VII. Vzniklo tak papežské dvojvládí - takzvané "velké západní schizma".

Bílý kouř ohlásil zvolení nového papeže

V roce 1409 byl svolán koncil v Pise, kde měli oba papežové dobrovolně odstoupit ihned po volbě papeže nového. Novým papežem byl zvolen Alexandr V., ale dosavadní papežové se odmítli vzdát funkce a nový papež musel zůstat v Pise. Vzniklo tak krátké období, kdy úřad papeže zastávali najednou tři papežové.

Papežské schizma odstranil až kostnický koncil, na kterém byla zvolena nová jediná hlava církve. Po třídenním konkláve byl 11. listopadu 1417 zvolen kardinál Ottone Colonna, který přijal jméno Martin V.

Za renesančního papežství bylo konkláve několikrát uplaceno, aby zvolilo správného kandidáta. Známé jsou případy volby dvou nejslavnějších renesančních papežů - Alexandra VI. (se třemi ženami měl nejméně osm nelegitimních dětí) v roce 1492 a Julia II. v roce 1503, kdy oba "řádně zaplatili" svým volitelům. Volba Julia II. byla zároveň nejkratší v historii - trvala jen několik hodin.

Neitalský papež

V roce 1522 se konkláve naposledy až do volby Jana Pavla II. roku 1978 shodlo na neitalském papeži. Byl zvolen Holanďan Adrian Florensz, který si ponechal křestní jméno Hadrián VI.

Od 17. století se při konkláve mohlo uplatnit právo takzvané exkluzivy ze strany katolických velmocí. Pomocí tohoto práva byli vyloučeni z volby nežádoucí kandidáti. Naposledy bylo toto právo užito Rakouskem-Uherskem při volbě v roce 1903. Nově zvolený papež Pius X. ale následujícího roku exkluzivu zrušil.

V roce 1958 zvolilo konkláve papežem veřejnosti téměř neznámého Giuseppeho Roncalliho, který přijal po mnoha staletích opět jméno Jan. Protože poslední nositel toho jména nebyl uznán jako legitimní, získal nový papež znovu řadovou číslovku XXIII.

Při konkláve v říjnu 1978, na kterém byl překvapivě zvolen papežem Jan Pavel II., byli poprvé v mírné většině neevropští kardinálové - 56 z celkem 111.

Autoři: ,