Podle Bella McCain silně podporuje protiraketovou obranu s tím, že by se USA neměly nechat ovlivnit stanoviskem Ruska, které dlouhodobě s vybudováním deštníku nesouhlasí. Obama je podle něj také příznivcem systému, který by měl ochránit USA i jeho spojence. Zároveň však zdůrazňuje, že z hlediska diplomacie se USA dopustily mnoha chyb. Clintonová několikrát jako senátorka hlasovala pro různé zákony, které týkaly protiraketové obrany.
Obama a Clintonová podle něj zdůrazňují, že po případném vybudování radaru v Česku a sila s desítkou střel v Polsku chtějí zapojit Rusko do širší diskuse o tom, jak protiraketová obrana zapadá do celkového obrazu strategické rovnováhy ve světě. "Můžete u nich (u Obamy a Clintonové) vidět větší důraz na kontrolu zbraňových systémů, než je tomu u McCaina," řekl Bell.
Češi a Poláci mají právo vyjednávat
Na dubnovém summitu NATO v Bukurešti lze podle Bella očekávat, že členské státy uznají, že roste hrozba způsobená mimo jiné šířením raketových systémů. NATO podle něj také uzná, že je právem Česka a Polska s USA vyjednávat o umístění součástí deštníku na jejich území. Podle něj ze summitu také vyplyne, že prvky v obou zemích nemůžou uchránit celou Evropu. Již dříve se hovořilo například o tom, že středoevropský systém by neměl chránit mimo jiné Turecko.
Zatím podle něj proto není jasné, jak se NATO postaví k tomu, aby tento nedostatek smazalo. Konkrétnější návrhy či plány NATO týkající se zapojení do celého systému protiraketové obrany je však podle něj možné očekávat až při dalším summitu NATO v roce 2009. V současnosti se podle něj musí dokončit některé analýzy, které se se budou týkat například nákladů na systém.
V NATO roste podpora radaru
Mezi spojenci NATO podle nedávného vyjádření čelných amerických představitelů roste podpora plánů USA na umístění protiraketové základny v Česku a Polsku. Je prý také velká šance, že se vyjednání s oběma státy podaří ukončit před tím, než v úřadě skončí současný americký prezident George Bush; ten Bílý dům opustí v lednu příštího roku.
Česko o podmínkách umístění radaru i jeho obsluhy ve vojenském újezdu Brdy vyjednává již několik měsíců. Rozhovory se točí kolem dvou smluv, které mají například stanovit pravidla pobytu amerických vojsk v Česku. Tuto otázku řeší především bilaterální smlouva SOFA, o které až do pátku budou v Praze jednat zástupci obou států.
Hlavní smlouva by podle premiéra Mirka Topolánka mohla být podepsána právě v době summitu v Bukurešti. Naopak uzavření smlouvy SOFA se zřejmě protáhne. Topolánek nevyloučil, že dohoda SOFA by mohla být hotova až po summitu, nepochybně pak prý do léta.
Obama a Clintonová podle něj zdůrazňují, že po případném vybudování radaru v Česku a sila s desítkou střel v Polsku chtějí zapojit Rusko do širší diskuse o tom, jak protiraketová obrana zapadá do celkového obrazu strategické rovnováhy ve světě. "Můžete u nich (u Obamy a Clintonové) vidět větší důraz na kontrolu zbraňových systémů, než je tomu u McCaina," řekl Bell.
Češi a Poláci mají právo vyjednávat
Na dubnovém summitu NATO v Bukurešti lze podle Bella očekávat, že členské státy uznají, že roste hrozba způsobená mimo jiné šířením raketových systémů. NATO podle něj také uzná, že je právem Česka a Polska s USA vyjednávat o umístění součástí deštníku na jejich území. Podle něj ze summitu také vyplyne, že prvky v obou zemích nemůžou uchránit celou Evropu. Již dříve se hovořilo například o tom, že středoevropský systém by neměl chránit mimo jiné Turecko.
Zatím podle něj proto není jasné, jak se NATO postaví k tomu, aby tento nedostatek smazalo. Konkrétnější návrhy či plány NATO týkající se zapojení do celého systému protiraketové obrany je však podle něj možné očekávat až při dalším summitu NATO v roce 2009. V současnosti se podle něj musí dokončit některé analýzy, které se se budou týkat například nákladů na systém.
V NATO roste podpora radaru
Mezi spojenci NATO podle nedávného vyjádření čelných amerických představitelů roste podpora plánů USA na umístění protiraketové základny v Česku a Polsku. Je prý také velká šance, že se vyjednání s oběma státy podaří ukončit před tím, než v úřadě skončí současný americký prezident George Bush; ten Bílý dům opustí v lednu příštího roku.
Česko o podmínkách umístění radaru i jeho obsluhy ve vojenském újezdu Brdy vyjednává již několik měsíců. Rozhovory se točí kolem dvou smluv, které mají například stanovit pravidla pobytu amerických vojsk v Česku. Tuto otázku řeší především bilaterální smlouva SOFA, o které až do pátku budou v Praze jednat zástupci obou států.
Hlavní smlouva by podle premiéra Mirka Topolánka mohla být podepsána právě v době summitu v Bukurešti. Naopak uzavření smlouvy SOFA se zřejmě protáhne. Topolánek nevyloučil, že dohoda SOFA by mohla být hotova až po summitu, nepochybně pak prý do léta.
