Již v roce 1991 americké zpravodajské služby dospěly k závěru, že "Československo a Sovětský svaz poskytovaly Sýrii chemické látky, systémy pro jejich nasazení a výcvik", uvedly NYT. Podle stejné zpravodajské zprávy měla Sýrie nejspíš má i půltunové letecké bomby se sarinem, tedy nálože se zřejmě větší kapacitou, než byly raketové hlavice, které 21. srpna usmrtily tolik lidí na předměstí Damašku.
Zbraně výráběli z původně neškodných látek
Podle listu syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi i jeho předchůdci a otci, Háfizu Asadovi, pomáhala jedna základní skutečnost: často neškodné látky, jejichž vývoz je povolen, je možné použít k výrobě smrtících zbraní. Dvě generace Asadů tak vytvořily ohromné zásoby chemických zbraní prostřednictvím zdánlivě legitimních společností dovážejících legálně použitelné chemikálie.
ČTĚTE TAKÉ: |
Stejně tak Sýrie využila chaosu po zhroucení Sovětského svazu. Jeden ruský generál odpovědný za likvidaci starých sovětských chemických zbraní, který zemřel před deseti lety, údajně pomáhal syrské vládě při vytváření zásob chemických zbraní, napsaly NYT s odvoláním na dalšího ruského generála.
Sýrie k dovozu obcházela zákon
V 80. letech se sice stále více zemí snažilo bránit snahám Sýrie o získávání chemických zbraní a zakazovalo prodej látek, které by jí v tom mohly pomáhat. Archivy ale ukazují, že syrský režim využíval právních mezer, laxního prosazování zákazu i toho, že se mezinárodní společenství soustředilo na snahy zabránit šíření jaderných zbraní, uvedl list.
Reagovat na syrský útok chce už 25 zemí
Dalších čtrnáct států podepsalo dokument, který viní syrský režim z použití chemických zbraní a žádá silnou mezinárodní odpověď. Novými signatáři jsou podle Bílého domu z evropských zemí Německo, Dánsko, Maďarsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Chorvatsko, Kosovo, Rumunsko a Albánie. Podpis dále připojili Katar, Spojené arabské emiráty, Maroko a Honduras. Již dříve kromě USA dokument podepsaly Austrálie, Kanada, Francie, Itálie, Japonsko, Jižní Korea, Saúdská Arábie, Španělsko, Turecko a Británie. Z osmadvaceti členských států NATO jich podpis připojilo šestnáct. |
Bylo to frustrující, řekl bývalý zástupce poradce pro otázky národní bezpečnosti někdejšího prezidenta George Bushe mladšího. "Hodně lidí se snažilo, ale vždy tu pochopitelně byly naléhavější priority jako íránský jaderný program a Severní Korea," řekl Zarate. Syrské chemické zbraně tu vždy byly, ale nikdy se nedostaly na vrchol světových priorit, dodal.
Část viny nesou i americké firmy
Klíčové chemikálie a rakety s hlavicemi pro chemické zbraně nedodávaly do Sýrie jen země dlouhodobě podporující Asadovu vládu jako Írán a Rusko. Byla to i Čína (někdy operující prostřednictvím KLDR), řada západních zemí a někdy i americké firmy, uvedly NYT s odvoláním na americké diplomatické depeše, které před třemi lety zveřejnil server WikiLeaks.
Syřanka truchlí nad dětmi, které zahynuly během středečního útoku
V USA byla jedním z nejznámějších případů společnost Maine Biological Laboratories z Waterville ve státě Maine. Několik jejích vedoucích manažerů bylo uznáno vinnými, že v roce 2001 dovolili sérii dodávek do Sýrie zahrnující zakázané biologické látky. Z diplomatických telegramů vyplývá, že nejmenovaná americká společnost dodala v roce 2006 syrské dětské nemocnici kyanid draselný, ale nezajímala se o to, zda chemikálie byla použita v nemocnici nebo na výrobu chemických zbraní, píší NYT.
Z dalšího diplomatického telegramu vyplývá, že jeden holandský koncern dodal syrskému ministerstvu průmyslu, které je napojeno na syrskou armádu, monoethylenglykol. Podle nizozemských představitelů může být tato látka použita v průmyslu například na nemrznoucí směsi, ale i při výrobě yperitu a možná i plynů VX a sarin.
