Vinen v deseti z jedenácti bodů obžaloby, odsoudil ICTY někdejšího bosenskosrbského vůdce. Sedmdesátiletý Karadžić naslouchal čtení rozsudku s kamennou tváří. O verdiktu rozhodlo mezinárodní trio soudců z Jižní Koreje, Trinidadu a Tobaga a Velké Británie.
  |
Byl to proces, jaký mezinárodní justice celé dekády nepamatuje. Trval dlouhých pět let, během nichž se vystřídalo na 585 svědků a soudní spis se rozrostl na neuvěřitelné více než dva miliony stránek.
Nyní si Radovan Karadžič, kdysi nejmocnější muž Bosny, konečně vyslechl rozsudek.
Genocida v prvním bodě - nevinen
První část verdiktu se vztahovala ke zločinům, jež byly na bosňáckém a chorvatském etniku spáchány v sedmi bosenských obcích. V tomto případě neshledal soud dostatek důkazů, jež by někdejší hlavu bosenských Srbů usvědčily z genocidy.
‚Z mého syna zbyly jen dvě kosti.‘ Oběti Srebrenice štvali lesem jako zvířata |
V březnu 1992, kdy srbské síly převzaly moc, měly „organizovaný a jasný plán zločinu“ proti nesrbskému obyvatelstvu, prohlásil předseda senátu O-Gon Kwon. „Srbské síly zabily v průběhu útoků mnoho Muslimů a Chorvatů. Oběti byly stříleny i v zajetí. V jiných případech byly oběti zmláceny a na následky zahynuly,“ uvedl. (Kwon hovořil o Muslimech ve smyslu muslimské národnosti a etnika, oficiální název však dnes zní Bosňáci - pozn. red.)
Makbula Malićová pláče u hrobu svého bratra na místě památníku obětem srebrenického masakru v Potočari.
Navzdory tomu však nemohl soud konstatovat, že se Karadžić a jeho spolupachatelé v těchto případech dopustili genocidy. „Nepodařilo se prokázat, že existoval záměr vyhladit skupiny bosenských Muslimů a bosenských Chorvatů. Nejsou důkazy, že byla v sedmi obcích spáchána genocida,“ oznámil Kwon.
Sarajevo - vinen
Ve druhém bodu obžaloby, který se vztahuje k více než tříletému obléhání Sarajeva bosenskosrbskými jednotkami, ICTY uznal Karadžiće za trestně odpovědného. Ostřelování hlavního města Bosny a Hercegoviny z ručních a dělostřeleckých zbraní by nebylo možné bez Karadžićovy podpory, usnesl se senát. Karadžić tak nese přímou odpovědnost za smrt přes 10 tisíc lidí včetně 1500 dětí, kteří ve válkou zachváceném Sarajevu přišli o život.
Former Bosnian Serb leader Radovan Karadzic sentenced to 40 years in genocide case: https://t.co/DabsPrMvEo pic.twitter.com/NxXiB4PX4t
— The Associated Press (@AP) 24. března 2016
Srebrenica - vinen
V případě masakru tisíců bosňáckých mužů v enklávě Srebrenica a obvinění Karadžiće z genocidy však už verdikt „vinen“ padl. Senát má za prokázané, že obžalovaný si přál zabití zajatých mužů bosňácké národnosti a souhlasil s ním.
„Karadžić vydal direktivu 7, která zesílila omezení humanitární pomoci, což vyústilo v katastrofální podmínky ve srebrenické enklávě,“ konstatoval v rozsudku předseda Kwon.
K tématu: |
„Události začaly 6. července, o tři dny později Karadžić pochopil, že se otevřela cesta k útoku na Srebrenici, útok schválil a nařídil, ať je Srebrenica získána,“ uvedl. „Souhrn okolností po omezení humanitární pomoci a útok na Srebrenici a atmosféra v Potočari vytvořily atmosféru tlaku, aby bosenští Muslimové neměli jinou možnost než opustit enklávu. Soud je přesvědčen, že Mladić, Živanović, Krstić, Popović a Kosorić sdíleli společný cíl, a to eliminaci bosenských Muslimů ve Srebrenice.“
„Nejméně 5115 bosenských Muslimů bylo při událostech ve Srebrenici a jejím okolí zabito. Soud je přesvědčen, že tato zabíjení byla konána systematicky a podle dobře organizovaného plánu. Operaci provedli důstojníci armády Republiky srbské, což nebylo možné bez souhlasu generála Ratka Mladiće. (...) Obžalovaný přiznal, že schválil plán na zmenšení enklávy ve Srebrenici, ale popírá, že by zamýšlel záhubu zajatců. Prohlásil, že o zabíjení nevěděl, soud však zjistil, že on a Mladić vytvořili dlouhodobý plán s cílem násilně odstranit bosenské Muslimy ze Srebrenice,“ uvedl Kwon.
„Soud je nadevší pochybnost přesvědčen, že obžalovaný věděl, že tisíce zajatých mužů bosenských Muslimů představuje velmi značný podíl srebrenických mužů. Souhlasil a částí plánu, jenž se vztahoval k eliminaci zajatců mezi 13. a 17. červencem a nezasáhl ani zabíjení nezabránil. Nařidil převoz do Zvorniku, kde byli pobiti. To se rovná záměru zničit bosenské Muslimy ve Srebrenici jako takové,“ uzavřel Kwon.
Jediným bodem, v němž senát ICTY neshledal někdejšího prezidenta bosenské Republiky srbské (RS) vinným, je tak genocida související se zločiny ve zmiňovaných sedmi bosenských obcí.
Radovan Karadzic thought he was unstoppable, even after committing the massacre at Srebrenica. From the archive: pic.twitter.com/47etEsB3qm
— The Economist (@TheEconomist) 24. března 2016
‚Doktora Dragana‘ dopadli v autobusu
Jako někdejší bosenskosrbský prezident a vrchní velitel ozbrojených sil před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) čelil Radovan Karadžić možnosti doživotního trestu. Verdikt „vinen“ jej pasoval na nejvýše postaveného evropského představitele, který byl za tyto zločiny odsouzen od druhé světové války, kdy zúčtoval norimberský tribunál s nacistickými zločinci.
Ačkoliv byl mezinárodní zatykač na někdejšího bosenskosrbského prezidenta vydán už na konci července 1995, Karadžić se dlouhých třináct let vydání spravedlnosti vyhýbal. Až do osudného červencového dne roku 2008, kdy ho v autobuse na předměstí srbské metropole Bělehradu zatkla policie. Sotvakdo by tehdy v bělovlasém, zarostlém léčiteli Draganu Dabićovi, za něhož se vydával, hádal téhož muže, který v roce 1991 hřímal v bosenském parlamentu. Toho, který prohlašoval, že muslimský národ zmizí, vypukne-li v Bosně válka.
K tématu: |
Tři dny po zátahu v bělehradském autobuse, kdy bylo Karadžićovo dopadení oficiálně oznámeno úřady, vypukly v bosenské metropoli Sarajevu spontánní oslavy v ulicích. Lidé křižovali město v automobilech a radostně troubili, zatímco Karadžićovi sympatizanti v pravoslavných kostelech zapalovali svíčky a modlili se za něj.
Právě tehdy se poprvé naplno ukázalo, jak odlišný odkaz za sebou tento muž zanechal. Je tomu jen pár dní, co po Karadžićovi v někdejší válečné baště bosenských Srbů městě Pale pojmenovali studentské koleje. Těmi, kdo nápis slavnostně odhalovali, přitom nebyl nikdo jiný než současný politický lídr bosenských Srbů Milorad Dodik s Karadžićovou manželkou a dcerou Sonjou, která je místopředsedkyní bosenskosrbského parlamentu.
Bosenská žena míjí billboard s portréty Radovana Karadžiće (vlevo) a Vojislava Šešelje. Na plakátu je nápis „Srbští hrdinové“.
Po celých osm let strávených v Haagu trval Karadžić na své nevině s tím, že bolestné události 90. let byly produktem kruté občanské války, a odmítl nést za ně právní odpovědnost. Ostřelování Sarajeva i masakr tisíců ve Srebrenici tak jeho optikou padl za vinu jeho někdejší pravé ruce – generálu Ratku Mladićovi. Také on byl v roce 2011 dopaden v Srbsku. Verdikt tribunálu se v jeho případě čeká nejdřív příští rok.
Rozhodl se hájit sám
Karadžić se před mezinárodní justicí rozhodl od samého počátku hájit sám za konzultací právníků. Prohlašoval, že nemá co skrývat a s boží pomocí vyhraje. Je však otázkou, nakolik se kdy mínil skutečně bránit před tribunálem, jehož legitimitu nikdy neuznal, a nakolik využil soudní síně k ospravedlnění někdejších kroků před vlastním národem. Byl si vědom toho, jak silně jeho prohlášení v Haagu rezonovala také médii na několik tisíc kilometrů vzdáleném Balkáně. Podal tak vlastní verzi krvavého konfliktu, jehož výsledkem bylo na sto tisíc obětí a dva miliony lidí bez domova.
Dvacet let daytonské svěrací kazajky. Přinesla slavná dohoda Bosně mír? |
Vůči čtvrtečnímu verdiktu se mohou obě strany odvolat. A také se tak podle všeho stane. „V každém případě bude odvolání. Buď se odvolá obžaloba, nebo my, nebo obě strany. Znamená to tedy další rok, možná dva až tři roky procesu,“ řekl LN Karadžićův právní poradce Marko Sladojević. Ať už tedy bude rozsudek jakýkoliv, tečkou za bolestnou minulostí jen tak nebude.
